Fragmenty - Fragmenty - SVĚT NARUBY http://fragmenty.cz Sun, 24 Feb 2019 02:55:00 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Jsem Češka Maruška a chtěla bych žít v Sýrii http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2546-jsem-ceska-maruska-a-chtela-bych-zit-v-syrii http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2546-jsem-ceska-maruska-a-chtela-bych-zit-v-syrii Jsem Češka Maruška a chtěla bych žít v Sýrii

Jmenuji se Maruška, jsem Češka a chtěla bych žít u vás v Sýrii.  Mám však pár zásadních požadavků: 

1) Chci, abyste ve vesnici postavili kostel s velikým křížem na střeše, aby mě Pánbíček našel. 

2) Zároveň prosím, abyste zakázali řvaní z mešity, protože tomu jednak nerozumím a také nechci být rušena, když si chci přispat. 

3) Chci, aby místní ženy nenosily ty černé oděvy, protože se jich bojím a uráží mě, když nevím, kdo v oděvu je. Se mnou problém nebude - mám jen pár letních šatů a plavky. 

4) Chci, abych měla v dosahu nějaký Steak house s vepřovým masem, protože ho miluji. A ať taky mají dobrou kořalku! 

5) Chci, aby mi vaše vláda přispěla na bydlení a stravu, protože jsem nikdy nepracovala a ani nehodlám. Jestli na to vláda nemá, tak ať trochu zvýší daně. 

6) Chci také řídit nějakou firmu. Nejlépe stavební, kde je hodně mužů. Moc ráda je sekýruju. 

Dejte mi prosím vědět, do kdy budou mé požadavky splněny. Já se zatím vydám na cestu a doufám, že cestovní výdaje mi zpětně uhradíte. Nebo pro mne raději pošlete nějakou svoji organizaci, aby cestu urychlila. Věřím, že vaši kulturu obohatím a že se na mne moji budoucí spoluobčané těší!

Jsou přeci tolerantní a korektní, takže nevidím žádný problém... 

TO NEMÁ CHYBU !!!

]]>
SVĚT Mon, 04 Feb 2019 08:33:23 +0000
Neomarxismus neboli cesta do propasti propagací zvrácenosti http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2506-neomarxismus-neboli-cesta-do-propasti-propagaci-zvracenosti http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2506-neomarxismus-neboli-cesta-do-propasti-propagaci-zvracenosti Chraňme děti před propagacemi zvráceností

Přinášíme článek čelního ukrajinského politika O. V. Turčynova, který nám zaslal do redakce. Protestuje v něm proti genderu a Istanbulské úmluvě. Pro ty. kteří dění na Ukrajině nesledují do detailu uvádíme, že po svržení Viktora Janukoviče z funkce hlavy státu dne 22. února 2014 byl Turčynov ustanoven předsedou parlamentu (Verchovna rada) a zároveň určen prozatímním prezidentem Ukrajiny. Tento úřad zastával do 7. června 2014. Vystřídal jej zvolený prezident země Petro Porošenko. Předsedou parlamentu zůstal Turčynov do 27. listopadu 2014. Poté se stal tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Zde je jeho článek:

 

Na počátku chci veřejně podpořit pozici zastupitelů Ivano-Frankivské oblastní rady, kteří vystoupili na ochranu rodinných hodnot a na ochranu ukrajinských dětí před propagací zvrácenosti. Analogické žádosti podpořila většina poslanců z jedenácti oblastních a více než padesáti městských a regionálních úřadů. Jsem přesvědčen, že s tímto jejich postojem solidarizují všechny státní orgány místních samospráv naší země.

Současně mě, jemně řečeno, udivila pozice vládní zplnomocněnkyně v otázkách genderové politiky, jaká se obrátila na Státní bezpečnost Ukrajiny s požadavkem vypátrat a potrestat iniciátory žádostí zastupitelských rad o ochranu rodinných hodnot. Věřím, že neadekvátní agresivní postoj vládní zplnomocněnkyně členové Kabinetu ministrů Ukrajiny nesdílejí. 

Aby gender aktivistky našly stoupence a ochránce rodinných hodnot, nemusejí mobilizovat kontrarozvědku. Vždyť se jedná o miliony Ukrajinců, kteří jsou připraveni vydat život za Ukrajinu, za svou vlast, za své děti a vnuky. Copak je možné, aby existovala až tak represivní mašinérie, která by mohla zastavit všechny, kteří chtějí chránit své rodiny a děti od morálního hnusu?

Možná se vládní zplnomocněnkyně nechystá začít hned z masových represí, ale zpočátku chce, aby bezpečnostní služby Ukrajiny potrestaly jen iniciátory žádostí. To proto, aby si už podruhé něco takového nedovolili a báli se i jen otevřít ústa. Potom je však třeba dát za mříže všechny členy Ukrajinské rady církví a náboženských organizací, a to nejen lídry vedoucích křesťanských konfesí, ale i představitele muslimských a židovských společenství na Ukrajině. Z pohledu LGBT se dopustili strašného „zločinu“, když jednohlasně odhlasovali požadavek, s nímž se obrátili na Parlament Ukrajiny, aby nedopustil ratifikaci Istanbulské úmluvy, která má emocionálně přitažlivý název, jako by šlo o ochranu žen, ale obsahově se stala manifestem genderové ideologie.

Silně pochybuji, že důstojníci státní bezpečnosti začnou pronásledovat občany, které vládní zplnomocněnkyně a gender aktivisté, kteří mají dobrý apetit na pojídání milionových grantů, označí za „zločince“. Za prvé, ukrajinská kontrarozvědka má zcela jiné priority své práce, které jsou bezpodmínečně nutné pro zajištění bezpečnosti země, a za druhé, oni také mají rodiny a děti, které chrání.

V žalobě vládní zplnomocněnkyně pro genderovou politiku je požadavek na silové složky vypořádat se s těmi, kteří myslí jinak. Je pozoruhodné, že tyto nesouhlasící s genderovou ideologií obviňuje z touhy vrátit se do sovětského režimu a z podpory „ruského despotismu“. Dokonce je obviňuje i z podbourávání národní bezpečnosti.

Pokud máme hovořit o národní bezpečnosti, pak jednou z reálných hrozeb pro naši zem je katastrofální pokles obyvatelstva. Ochránci tradičních rodinných hodnot, na rozdíl od organizátorů gay pride, se snaží této hrozbě čelit. Silná plnohodnotná rodina, která je schopna rodit, chránit a vychovávat děti, je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů národní bezpečnosti. Obvinění Ivano-Frankivské, Rivnenské, Černivecké oblastní rady a mnoha jiných místních úřadů z přízně vůči sovětskému režimu a podpory jeho despotismu je špinavý pokus zhanobit a ukrást Ukrajincům jejich historické kořeny, a to tradiční rodinu, křesťanskou víru, patriotismus a smysl pro zodpovědnost, připsáním těchto neoddělitelných kvalit našeho národa apologetům sovětského despotismu. 

Despotismus sovětského Ruska nemá nic společného s křesťanskou vírou, rodinnými hodnotami a patriotismem.

Hlásání genderovou ideologií, že kdo to požaduje dělá to z touhy vrátit se do sovětského režimu, se zakládá  na cynické lži, agresi a krutosti, otrocké podřízenosti a na totálním propagandistickém zombizace mas. Všechny jeho ostatní atributy slouží jen k maskování jeho dravosti.

Z žaloby vládní zplnomocněnkyně a rovněž z analogických projevů gender a LGBT aktivistů lze vyvodit závěr, že lež, agresivita, odmítání křesťanského pohledu na svět, odmítání tradičních rodinných hodnot, vnucování vlastní ideologické uniformity a propaganda amorálnosti – to vše spojuje se „sovětským despotismem“ právě genderisty, ne sice vždy toutéž formou, ale vždy obsahem.

Fakticky pod rouškou správných slov o lidských právech, toleranci, ochraně žen před násilím atd. se společnosti vnucuje ideologie neomarxismu.

Marxismus se stal ideologickým fundamentem režimů mnoha zemí a přinesl strašné krvavé oběti a obrovské tragédie 20. století. Zdálo by se, že už byl vyhozen za dveře historie, ale ne! Tato ideologie se začíná vracet v nové „kvalitě“. A znovu starý známý „přízrak bloudí po Evropě“ a mnoha zemích světa. Schématická podstata marxismu, modifikovaného v různé levičácké radikální doktríny (jako leninismus, trockismus, stalinismus, maoismus, ideje Pol Pota a Čučcheho atd.) je bojem za práva „utlačovaných“ cestou dušení „utlačovatelů“.

Koncem 19. a v 20. století vystupují v roli utlačovaných, v závislosti na situaci a vytýčených úkolech, například chudí rolníci, proletariát, a dokonce celé národy.

Političtí manipulátoři, když se dostali k vládě, jménem „utlačovaných“, začali dusit „utlačovatele“. Začali nastolovat zákony, nutné k tomu, aby si odůvodnili svou agresi, a měnili konstituce.

Podle vypracované technologie probíhala aktivní propagandistická práce a marxisty oblíbené propagandistické pochody – parády,bez nich by to nešlo. Bylo nutné, aby všichni cítili, kam patří a do čeho jsou zapojeni.

V současných podmínkách neomarxismus nabízí společnosti boj za práva nových „utlačovaných“ a do jejich role staví emancipované ženy, homosexuály, lesby, transgendery atd.

Tato ideologická klišé se stávají součástí programovaných zásad mnoha politických stran a občanských organizací. Neomezují však realizaci svých ideologických doktrín jen do mezí vlastních států. Iternacionalismus – vnucování svých idejí jiným zemím, je jednou z hlavních znaků všech modifikací tehdejšího i současného marxismu.

Pro realizaci politických úkolů a vnucování společnosti ideologických axiomů a šablon tradičně používají vynucování si zvláštního statusu „utlačovaných“ v zákonech a Konstituci. Na propagandu a verbování apologetů „nových idejí“ se vynakládají obrovské prostředky. Je pro ně velmi důležité začít vymývat mozky už od dětství a vnucovat dětským duším bezalternativnost jejich doktrín a zpotvořené vnímání sebe i světa. Proto i lezou do škol. Mění školní osnovy, vytvářejí na vysokých školách katedry a laboratoře s vymyšlenými předměty „genderového výzkumu“.

Nic nového. Úplná analogie komunistické minulosti. Starší si možná ještě pamatují vymývání mozků, které začínalo už od mateřských škol. Pokračovalo formováním ve škole a na univerzitách. Vzpomeňte na pseudovědce s vědeckými tituly na katedrách „vědeckého komunismu“, nebo „marxisticko-leninistické filosofie“...

Po změně Konstituce a zákonů nezapomínají nastolit trestní stíhání pro nové „utlačovatele“, kteří přišli namísto buržoazie, a je možné přejít i k jejich udušení.

Koho připravují neomarxistické ideologie do role nepřítele progresivního lidstva?

Všechny ty, kteří nesouhlasí s tím, že tradiční rodinné hodnoty jsou stereotypy, které odumírají. Dále jsou to ti, kteří nesouhlasí s propagandou homosexualismu, která se ještě podává jako blaho při výchově dětí. A samozřejmě především to budou náboženští aktivisté a prostě i upřímní věřící, kteří nazývají úchylnost hříchem.

V čem plně opakuje neomarxismus své bradaté předchůdce?

V nenávisti ke křesťanství, v pokusech diskreditovat, ponížit, zruinovat církev, anebo dosáhnout její degradace. Ale Bibli nelze přepsat. V ní je řečeno, že Pán se velmi netolerantně staví k zvrácenostem. Bible říká, že Bůh stvořil člověka podle svého obrazu a Bůh stvořil jen muže a ženu, jen dvě pohlaví, a ne sto genderů. Já nepřeháním. V mnoha zemích se tyto tendence už staly realitou a všechno to začínalo z „nevinné“ záměny: Bohem dané pohlaví lidem – muž a žena – bylo v národní legislativě změněno na gender s nepředstavitelně velkým množstvím variancí jako androgendeři, bigendeři, transgendeři... Teď už je logické, proč se rovnoprávnost změnila na „gender rovnost“. No, přece hlavní je „rovnost“. Tedy už jsme u toho: úchylnost, zvrácenost i banální neadekvátnost se chrání zákonem a stává se společenskou normou. Zbývá ještě vnést nějaké úpravy do zákonodárství ohledně sňatků, adopce dětí,  no a samozřejmě zvýšení trestního stíhání těch, kteří nesouhlasí... a už tu máme „tolerantní“ společnost, kde není místa pro nositele takových „stereotypů“, jako je víra, morálka, láska.

Mnozí z našich politických představitelů, aby ukázali, že jsou evropští, rádi dodávají do svých projevů teze o genderové rovnosti či genderové identitě. Komu libo, může ještě přidat nějaký požadavek na přijetí „antidiskriminačních opatření“. Je to mnohem jednodušší než pozvednout ekonomiku anebo reálně bojovat s korupcí. Naše země pocítila na sobě jako žádná jiná sociální experimenty ideologů marxismu a jeho rozmanitých modifikací. Raději už těch experimentů necháme, ne? Copak někdo stojí o to, aby když se obrátí na své dítě oslovením: „Synku!“, uslyšel odpověď: „Já nejsem žádný syn, jsem polymorfní genderové fluidum“?

Konstituce a zákonodárství Ukrajiny dává stejná práva všem občanům naší země

Nezávisle na jejich pohlaví, národnosti, vyznání či odlišnosti soukromého života. Avšak ukrajinská Konstituce a zákony nepřiznávají zvláštní status žádné sociální skupině a nedávají žádná privilegia jakékoliv ideologii a nedovolují používat k jejímu prosazení státní instituce, a tím víc nedovolují pronásledovat ty, kdo s ní nesouhlasí. Genderová neomarxistická ideologie nesmí být výjimkou!

Nemám právo soudit ty, kteří patří do LGBT skupiny. Pán je Soudce. Nikdo nemůže zasahovat do soukromého života lidí anebo je omezovat v právech garantovaných Konstitucí. Ale ani nikdo nemá právo vyžadovat pro sebe zvláštní společenskou pozici, a tím více vyžadovat, aby byla zakotvena v zákonech, a pak vnucovat společnosti svůj způsob života a přitom ruinovat společenskou morálku i tradiční hodnoty našeho národa.

Mí kolegové mě přesvědčovali, abych nedával tento materiál do tisku. Prý se nehodí, aby vysoce postavení lidé psali na takové téma. A i pro politickou kariéru je to dosti problematické, neboť mnoho velvyslanců vůdčích partnerských zemí s vervou mašírovalo v Kyjevě na posledním gay pridu a máchali tam duhovými prapory. Toto téma zahrnuje obrovské, politické, finanční a informační prostředky. Za jednu sekundu z tebe mohou v masmédiích udělat brzdu reforem, korupčníka atd.

Avšak situace ve světě se dynamicky mění a mnoho politiků a občanských aktivistů začíná chápat životní důležitost obrody duchovního evangelijního fundamentu, na němž byla vybudována velikost vůdčích demokratických zemí. Ne všichni na Ukrajině vědí, že vítězství prezidenta Trumpa v USA ve volbách zabezpečily miliony křesťanů, protestantů. On slíbil nejen nová pracovní místa, ale i vrátit do škol Bibli, zastavit neomarxistický ateistický útok na skutečné hodnoty. Jsem přesvědčen, že pokud Trump udělá, co slíbil, zvolí ho i v druhé kadenci.

To, co nazýváme morálním imperativem, je v podstatě Boží zákon. A ti, kteří si přisvojují právo ho měnit, aby vyhověli svým instinktům a pudům a přetvářejí společnost na hromadu osob bez pohlaví, bez morálky, urychlují naplnění Armagedonu popsaného v Bibli. Neboť jen co lidé ztratí svou bytostní podstatu, Bohem danou identitu, přestanou být statečnými muži a něžnými starostlivými manželkami, ztratí schopnost milovat, darovat život, vychovávat děti, konat dobro – bude to pro lidstvo konec. I to smutné finále bude plné bolesti a utrpení.

Ptáte se: A co dělat?

Zpočátku obnovit v národním zákonodárství používání termínu pohlaví místo uměle vneseného termínu gender a prosadit realizaci požadavků, které obsahuje žádost Ivano-Frankivské, Rivnenské, Černivecké, Záporožské, Poltavské, Sumské, Oděské, Chersonské, Čerkaské, Žytomirské, Kyjevské a mnoha jiných oblastních rad.

]]>
SVĚT Fri, 18 Jan 2019 10:50:39 +0000
Ministryně Nováková navštíví s premiérem Babišem Singapur, Thajsko a Indii http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2503-ministryne-novakova-navstivi-s-premierem-babisem-singapur-thajsko-a-indii http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2503-ministryne-novakova-navstivi-s-premierem-babisem-singapur-thajsko-a-indii Ministryně Marta Nováková na setkání podnikatelů před odletem do Asie
Cesta do těchto tří zemí se uskuteční od neděle 13. do soboty 19. ledna letošního roku. Premiéra Andreje Babiše a ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou bude na oficiální návštěvě Indie, Thajska a Singapuru doprovázet přes 50 představitelů českých firem. Před odletem se paní ministryně setkala s těmito podnikateli, aby se vzájemně informovali o záměrech a cílech českých firem, které budou součástí této podnikatelské mise. našemu listu k tomuto setkání sdělila: „Toto setkání má především koordinační a věcně informativní charakter. Cílem podnikatelských misí v doprovodu nejvyšších ústavních představitelů obecně je přímá podpora konkrétních obchodních a exportních aktivit našich firem. Považuji proto za velmi důležité si ještě před odletem vzájemně upřesnit konkrétní zájmy našich firem v cílových zemích a možnosti konkrétní politické podpory ze strany premiéra a ministra. 

Singapur je obchodní branou do jihovýchodní Asie a nejdůležitější vývozní trh pro ČR ve Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Jsou v něm soustředěny velké obchodní firmy, které využívají své dlouhodobé kontakty v okolních zemích. Protože ekonomika EU svými vlastními nesmyslnými omezeními a stále více konfliktnější politikou s okolním světem stagnuje a naopak SANKCE UVALENÉ MERKELOVOU NA RUSKO NEBYLY POUZE ZBYTEČNÉ, ALE RUSKU VELMI POMOHLY otevřením spolupráce s Čínou a potažmo s Indií a celou Asií, je pro naši republiku velmi důležité být součástí těchto změn a být na příliv zboží z Asie do EU připravená.

Německo sice správně sází na plynovod Sibiř jdoucí přes něj z Ruska do zemí EU a tím na možnost je ovládat, ale zapomnělo, že z  Ruska může jít plyn i do asijských zemí, které využijí jeho oslabení německými a potažmo celoevropskými sankcemi a nabídnou mu spolupráci. A právě to se nyní děje. Čína postavila obratem plynovod napojený na Rusko a staví další dokonce i v západní hornaté a dosud spící Číně. Průmyslová výroba jí stoupá a aby mohla exportovat zboží do okolních států a do EU, začala  s výstavbou železnic tak rychle, že se Rusko rozhodlo z jednokolejné transsibiřské magistrály udělat dvoukolejku, aby s ní neztratilo dech. Vše ilustrují přiložené Obrázky. Červeně jsou značeny trasy nových plynovodů a ropovodů z Ruska do Číny.

Rovněž  ruská ropa jde do Číny.

Níže je na obrázku uvedena síť železnic z Číny do okolních zemí a do EU.

V případě Thajska je velmi zajímavou iniciativou tzv. „Východní ekonomický koridor“. Ten mj. počítá s výstavbou a modernizací obřích infrastrukturních projektů, jako jsou modernizace letišť, zvyšování kapacit přístavů apod. V rámci „koridoru“ se budují celá nová průmyslová odvětví, zvláště automobilový průmysl, letectví, elektronika, robotika nebo zemědělství spojené s biotechnologiemi. je proto pro naši zem důležité být od začátku při tom.

Návštěva v Indii by měla navázat na probíhající tradiční a dlouhodobé kontakty v obchodně ekonomické oblasti. Jednání s indickou vládou by měla podpořit nejen český automobilový průmysl, ale také pomoci při vstupu českých firem na indický trh.

„Myslím, že je pro nás velice důležité, abychom diverzifikovali naše exportní aktivity. Abychom neměli jen 85 procent celého exportu do Evropské unie, ale abychom měli jasnou strategii i v Asii a samozřejmě i v Africe. Všechny tři země patří mezi nejsilnější ekonomiky regionu, třeba Indie je země se šestým nejvyšším HDP na světě. Je to velká příležitost pro naše firmy,“  sdělil našemu listu k chystané cestě předseda vlády Babiš, který se na turné sejde k separátním jednáním mimo jiné s nejvyššími představiteli všech tří zemí. V případě Thajska se jedná o vůbec první návštěvu českého premiéra v této východoasijské zemi. 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) SVĚT Sat, 12 Jan 2019 12:25:49 +0000
Výroky ukrajinského velvyslance jsou skandální http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2502-vyroky-ukrajinskeho-velvyslance-jsou-skandalni http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2502-vyroky-ukrajinskeho-velvyslance-jsou-skandalni Autor článku přednášející na 25. Hovorech na pravici

V nedělním pořadu televize Prima Václav Klaus na otázku o hlavních ohniscích zvýšeného mezinárodního napětí ve světě odpověděl, že je „Ukrajina ponoukána politickými elitami Západu, včetně našich, aby co nejvíce provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci“. Ukrajinský velvyslanec v České republice reagoval vzkazem na svém twitterovém účtu otázkou: „Znamená jeho [Václava Klause] vyjádření souhlas s těmi, kdo si myslel, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval ‚opatrně a střízlivě‘ uvažujícího Hitlera?“.

Přestože tento jeho výrok získal podporu obvyklých českých politických „putinobijců“ a „sovětologů“ jako Miroslava Kalouska a Jaromíra Štětiny (ten by si raději měl vzpomenout na své nadšené cestopisné výpravy do Sovětského svazu, kde s vorem Matylda sjížděl sibiřské řeky v místech, kam býval přísný zákaz vstupu – Štětina překvapivě povolení získal), my v Institutu Václava Klause útok ukrajinského velvyslance na Václava Klause ostře odmítáme.

Nejprve chceme vyjádřit své přesvědčení, že výroky tohoto typu, ať by přicházely od velvyslance jakékoliv země, považujeme za nemístné. K hájení našich národních zájmů patří i naše právo mít názor na geopolitické dění v okolí České republiky. Sledujeme, že je Ukrajina Západem dlouhodobě zneužívána ke stupňování napětí mezi Západem a Ruskem. Důsledky toho se nás negativně dotýkají, a proto nestojíme na straně těch, kteří k tomu chtějí přispívat.

Náš postoj k Hitlerovi – tehdejší i dnešní – je jasný. Ohledně Ukrajiny tehdy a dnes nám to tak jasné není.  Češi, na rozdíl od Ukrajinců, neměli své, s nacisty kolaborující banderovce, a proto nedovedou pochopit, že jsou dnes na Ukrajině banderovci oslavováni jako národní hrdinové. Pouštět se na kluzký led historických paralel je velmi riskantní. To by si pan velvyslanec měl rozmyslet.

My s historií nemanipulujeme, a proto ruského prezidenta Putina s Hitlerem srovnávat nebudeme. 

8. ledna 2019

 
]]>
ivo.strjcek@institutvk.cz (IVO STREJČEK) SVĚT Fri, 11 Jan 2019 14:31:27 +0000
Robert A. Hall: Jsem unavený http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2497-robert-a-hall-jsem-unaveny http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2497-robert-a-hall-jsem-unaveny Muslimové vraždí nejen křesťany a Židy, ale i všechny nevěřící psy

I přes některé zdravotní problémy, jsem pracoval 50 hodin týdně a sedm nebo osm let jsem nebyl nemocný. Měl jsem dobrý plat, celý život jsem pracoval tak, abych se dostal tam, kde jsem dnes. V dané ekonomice je ale odpočinek v nedohlednu a já už jsem unavený. Velmi unavený.  

 Jsem unavený z toho, že se mi říká, že musím "vytvářet bohatství" pro lidi, kteří nemají moji pracovní morálku.

Jsem unavený z toho, že slyším, že mi vláda může vzít peníze, které jsem si poctivě vydělal, aby je měla pro lidi, kteří jsou příliš líní na to, aby pracovali a vydělali si peníze také. 

Jsem unavený z toho, že se mi říká, že Islám je "Náboženství Míru," a přitom si každý den mohu přečíst desítky příběhů o tom, jak muslimští muži zabíjejí své sestry, manželky a dcery, kvůli „rodinné cti“. Muslimové se bouří kvůli nějakým drobným urážkám, Muslimové vraždí Křesťany a Židy, protože oni nejsou "věřící", Muslimové pálí školy pro dívky, Muslimové se neštítí odsoudit k trestu smrti ukamenováním dospívající oběti znásilnění za "cizoložství", Muslimové mrzačí malým holčičkám jejich genitálie, to vše ve jménu Alláha, protože jim to nařizuje Korán a právo Šaría. 

Jsem unavený z toho, že se mi říká, že musíme být „tolerantní vůči jiným kulturám," a že musíme naše peníze použít na stavbu mešit a v islámských školách v Americe a Kanadě tolerovat kázání nenávisti, zatímco žádná americká ani kanadská náboženská komunita nemůže postavit kostel, synagogu, nebo církevní školu v Saúdské Arábii a tam šířit lásku a toleranci…

Jsem unavený z toho, že se můj životní standard snižuje kvůli globálnímu oteplování, o kterém se nesmí diskutovat.

Jsem unavený z toho, že se mi říká, že drogově závislí jsou vlastně nemocní, takže jim musíme pomáhat, podporovat je, jednat s nimi ohleduplně a platit za škody, které páchají, protože nemocným se musí pomáhat.

Jsem unavený z jednání bohatých sportovců, bavičů a politiků, kteří ze všech stran hovoří o nevinných chybách, hloupých chybách nebo chybách z mládí, když všichni velmi dobře víme, že si myslí, že jejich jedinou chybou bylo, že se nechali chytit.

Jsem opravdu unavený z lidí, kteří nemají odpovědnost za své životy a činy.

Jsem unaven z toho, že ze svých problémů obviňují kde koho, včetně vlády a nechtějí si přiznat, že si za tyto problémy mohou oni sami.

Ano, jsem zatraceně unavený. Ale jsem také rád, že mi je 68, protože už nebudu svědkem toho, co ti lidé udělají se světem. Jenom mi je líto, že se toho dožijí moje vnučky a můj vnuk. 

]]>
SVĚT Fri, 11 Jan 2019 11:27:22 +0000
Vondrovi zřejmě 150 milionů z audiu ProMoPro nestačilo http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2455-vondrovi-zrejme-150-milionu-z-audiu-promopro-nestacilo http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2455-vondrovi-zrejme-150-milionu-z-audiu-promopro-nestacilo Za Entropu zaplatila ČR 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pochází ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR

Vondra vlastně ani moc nemluví o své nenávisti k Rusku, jen plní zadaný úkol americké NED. Plní zadaný úkol jako nositel medaile za zásluhy od americké “National Endowment for Democracy”, která pořád dělá to, co kdysi měla tajně na starost CIA. Ale zpět k tématu kulicha Vondry; anální žurnalističtí ztroskotanci Slonková a Kubík se snažili svým Seznamem nelegálně odhalit zákulisí psychicky nemocného Babišova syna ve Švýcarsku. Aby toho humusu nebylo málo, server Seznam.cz přizval k verbálnímu lizu i bývalého ministra obrany a zahraničních věcí Alexandra Vondru, ProMoPrového to šmejda… (ProMoPro - Centrum kongresové techniky; kauza přijde Česko na 848 milionů, zaplatíme je z rezerv a úspor…)

A tento politický vykuk pravil, že to "na dohodě mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem funguje navenek tak, že prezident se věnuje Rusku a Číně a premiér se našel v evropské agendě. Ten zbytek prý nedělá nikdo...".tzv. Výzvě Seznamu povinně toto tvrdil bývalý disident Vondra na téma rusko - ukrajinského konfliktu v Kerčském průlivu.

Výsledek obrázku pro vondra

„Prezidentská láska“ k Rusku a Číně má podle něho dopad na naše postavení v zahraničí. Je to podle něj věc, které si ostatní všimnou. Je důležité, aby Rusko nepokračovalo v těchto provokacích, protože s jídlem roste chuť a jednou se to může dotýkat i nás,“ říká Vondra s narážkou na kritickou situaci, která nastala poté, co vyprovokovaní Rusové zaútočili na ukrajinské lodě.

„Čekal bych od české strany ostřejší vyjádření k Ukrajině. To je typická ruská provokace, každý, kdo o tom něco ví, tak ví, jak to je. A ten, kdo to neví, tak ať se podívá na mapu. Azovské moře patří Rusku i Ukrajině. Je to ruská agrese a je důležité, aby Západ odkázal Rusko do patřičných mezí,“ domnívá se bývalý ministr a bývalý diplomat. Vondra rovněž blábolí, že se má „použít jazyk síly“ – tedy nestřílet, ale mít na stole při jednáních nabitou zbraň.

Co víme o Alexandru Vondrovi?

Tento chamtivý sběratel ministerských a vyzvědačských funkcí byl svého času rovněž součástí firmy Český Aeroholding, co zastřešovala státní společnosti působící v oblasti letecké přepravy a souvisejících službách. Tenkrát mezi ně patřilo například Letiště Praha a ČSA. A právě v jeho dozorčí radě se „zatrafikoval“ i Alexader Vondra. Proč ne?

Výsledek obrázku pro vondra

Někdejší místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra...

Uměl v tom chodit. Byl nejpovolanější osobou taktéž v případu sporné zakázky pro firmu ProMoPro z doby českého předsednictví EU, jemuž šéfoval, ale za nic neodpovídal. Svini od plného koryta neodeženeš, ani kdyby provokativně mlaskala. Zakázka na zajištění audiovizuální techniky však byla podle detektivů předražená o 388 milionů korun. Společnost ProMoPro zajišťovala dodávky této techniky na  konference v Praze a regionech.

Od úřadu vlády dostala tato společnost zaplaceno přes půl miliardy korun, a to bez výběrového řízení. Podle staršího vyjádření úřadu vlády bylo hlavním důvodem to, že exkluzivním  provozovatelem a dodavatelem techniky a služeb byla v Kongresovém centru Praha právě společnost ProMoPro. Proto prý bylo z organizačního hlediska vhodné  a z koordinačního hlediska méně náročné jednat s jedním partnerem, který navíc  disponoval bezpečnostními prověrkami.

Trpělivost zkrátka i těmto chrochtavcům růže přináší. V tom spočívala Vondrova sofistikovaná arogance. Jen si zkuste troufnout na pravdoláskového disidenta. Napřed to byla hra na slabšího jelena; já nic, já muzikant. Pak jeho alibistický slovník: „ProMoPro…? Sice jsem tomu šéfoval, ale nic nevím, neznám, nezodpovídám, nepodepsal jsem, nevěděl jsem, neodstoupím…“ Panák vycpaný slámou? A tak protikorupční policie po více než ročním vyšetřování navrhla obžalovat 12 lidí, samé pěšáky, kromě velitele Vondry.

Výsledek obrázku pro foto BIS vondra

Podle Saši byly pro jednání s „audiovizuálním“ ProMoPrem nastaveny kontrolní mechanismy, a to, co nebylo perfektně zdokladováno, nebylo proplaceno… takže možná bude český stát „promoprácké“ firmě ještě doplácet… Přitom podle policie převedli „Vondrovci“ necelých 400 milionů na jiné osoby či firmy, vytvářeli fiktivní faktury a prostředky následně vybírali v hotovosti. Ovšem, trestní imunita českého extrašpióna a exministra obrany je nadevše.

Přitom podle deníku Insider byl Vondra o veškerých záležitostech podrobně informován. Dělo se tak prostřednictvím pravidelných porad. On nebyl sice schvalovatelem faktur, ale samozřejmě znal částky, které se týkaly techniky a jejího financování, tedy věděl o sporných fakturách a způsobu řešení, navýšení nákladů proti plánovanému rozpočtu a mohl do těchto sporů kdykoli vstoupit, navrhnout jiná řešení či se jinak angažovat. Toto však neučinil…

Výsledek obrázku pro foto BIS vondra

Nemusel, stačilo jen vždy mrknout na zvyšující se stav svého konta. Bývalý velvyslanec Česka v USA Vondra si přece vysloužil medaili za zásluhy od ”National Endowment for Democracy” (NED). Za co asi…? A co že je tato “National Endowment for Democracy”, neboli Národní nadace pro demokracii? Jeden ze zakladatelů NED Allen Weinstein k její činnosti dosti výmluvně uvádí: „Mnoho z toho, co my dnes děláme, dělala před 25 lety tajně CIA…”

Bývalý český ministr obrany Vondra má ale na svém kontě i členství v zednářské “Trilaterální komisi”, jež je často s notným přitažením za vlasy považována za skupinu, jejímž cílem je vytvoření jedné světové vlády. Dnes v této komisi místo Alexandra Vondry zasedá, tedy spíš spí, český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg… Aktivní Alexandr Vondra také spoluzakládal s dalším bývalým velvyslancem v USA Michaelem Žantovským “Program of Atlantic Security Studies”.

Výsledek obrázku pro vondra babiš

Jeho cílem bylo „identifikovat a analyzovat otázky a problémy zahraniční politiky a bezpečnosti v oblasti transatlantických vztahů a pomoci navrhnout praktická řešení a způsoby čelení těmto problémům“. Pod hlavičkou PASS organizoval současný český ministr obrany spolu s dalšími jeho členy konference na téma “obecné perspektivy transatlantické vazby”. Dnes je PASS nahrazen institutem “Prague Security Studies Institute” a brdský radar jásajícími Greenpeace…

A je tu ještě hořká vzpomínka na ostudu, jak trám. Byla to napřed velká sláva, od níž si nejvíc sliboval Saša Vondra, že si třeba srovná svůj pokřivený pohled na svět. Uvěřil sobě i podobně libovému frajerovi, co ze sebe též dělal, co není – Davidu Černému, vydávajícímu se za výtvarníka. Domluvili se spolu na “plastelinovém sochařském” díle, co by oslavilo naše předsednictví EU.Výsledek obrázku pro OLSER DAVID ČERNÝ

Kdoví, jak by slovutní umělci reagovali na dryáčnické hulvátství plastelínového plácalisty Davida Černého, který jako držitel Ceny Chalupeckého svými vulgaritami zneuctil odkaz tohoto skvělého tvůrce; ostatně posuďte sami jeho urážky hlavy státu Miloše Zemana: „Zamrdaná zkurvená kupa hoven a sraček na hradě, vytlemený prasečí držky, ať už konečně chcípnou v ošklivejch a táhlejch bolestech. Zmrdi smradlavý, zkurvysyni vyjebaný, tupý debilové. I s tou bandou kreténů čuráckejch, co to navrhujou. Do nejhlubší prdele s váma, vy hovnožrouti!" http://www.rukojmi.cz/clanky/4394-tezko-definovat-ubohost-davida-cerneho-ktery-se-verejne-vyjadri-o-hlave-statu-ze-je-kreatura-s-ritnim-otvorem-misto-ust-a-to-jsou-jeste-slusna-slova-ve-srovnani-s-temi-ktera-neomalene-zverejnil-na-svem-fbVýsledek obrázku pro vondra entropa

 Podepsali smlouvu o vytvoření Entropy, o níž David Černý původně tvrdil, že onu pozdější slátaninu vytvoří umělci ze všech 27 členských zemí Unie. Nakonec se ukázalo, že autorem je on sám s několika kolegy, ostrými hochy. Stát za projekt zaplatil 1,9 milionu korun a za jeho půlroční pronájem v Bruselu měl dát Černému 1,2 milionu. Dalších 10,3 milionu korun pochází ze sponzorského daru Bakalovy těžařské společnosti NWR. Vypadalo to prý slibně. V britském deníku Independent o nich psali a všechno jim “zbaštili i s navijákem”.

Opsali jen vymyšlená jména autorů. Ti kluci, co spolu mluví, se prostě chtěli podívat do Bruselu, aby tam završili svoji taškařici za cizí prachy. Alexandr Vondra, který jim nechal vyplatit obří sumu ze státní pokladny, aniž dal zkontrolovat, na co byla využita, je “prostě za užitečného idiota”. Vzniká však otázka, zda člověk s takovýmto vztahem ke státní pokladně by měl zastávat vysokou vládní funkci…? Hovado David Černý…

Výsledek obrázku pro vondra promopro

Inu, a máme tady tradiční resumé; jako by Vondrovi 150 milionů z audiu ProMoPro nestačilo. Tento mj. bývalý velvyslanec Česka v USA Vondra si vysloužil medaili za zásluhy od ”National Endowment for Democracy” (NED). Za co asi…? A co že je tato “National Endowment for Democracy”, neboli Národní nadace pro demokracii? Jeden ze zakladatelů NED Allen Weinstein k její činnosti dosti výmluvně uvádí: „Mnoho z toho, co my dnes děláme, dělala před 25 lety tajně CIA…”

Foto: Reuters…

 

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SVĚT Sun, 09 Dec 2018 07:48:39 +0000
Šéfem NATO je farizej Stoltenberg házející kameny do oken velvyslanectví USA http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2390-sefem-nato-je-farizej-stoltenberg-hazejici-kameny-do-oken-velvyslanectvi-usa http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2390-sefem-nato-je-farizej-stoltenberg-hazejici-kameny-do-oken-velvyslanectvi-usa Velký humanista president Havel považoval i strašlivé bombardování Sarajeva za humanitární krok

Šéf NOTO Jeans Stoltenberg, kdysi jako předseda Norské strany práce, člen mládežnické organizace „Arbeidernes Ungdomsfylking“ a Dělnické strany, házel kameny do oken velvyslanectví USA v Oslo. Na setkání se srbskými studenty v Bělehradě bezostyšně 7. října 2018 pronesl jako generální tajemník NATO následující slova zbabělce: "Bombardování bývalé Jugoslávie (resp. Srbska a Černé Hory - pozn. autora) v roce 1999 bylo provedeno kvůli ochraně obyvatelstva a svržení prezidenta země Slobodana Miloševiče. Mnozí nadále nesouhlasí s bombardováním, ale bylo provedeno kvůli ochraně civilistů a likvidaci režimu Miloševiče. Ale mým nejdůležitějším poselstvím je, že se musíme dívat do budoucnosti". (Je to podobné jako když bývalý ministr kultury Česka Daniel Herman na sjezdu Landsmašaftu německy řekl potomkům vrahů českých lidí – „milí krajané“…)

 

Související obrázek

Průzkum, který byl uskutečněn v březnu Institutem pro evropské záležitosti ukázal, že více než polovina Srbů (62 procent) by nepřijala omluvu NATO za bombardování své země a 84 procent obyvatel se také postavilo proti vstupu Srbska do NATO. Zločiny na jejich hrdosti se jim prostě vryly nadosmrti do paměti, byť také mládež této země, která bombardování nezažila, je stejně manipulovatelná, jako ta česká... https://www.nejvic-info.cz/sef-nato-stoltenberg-v-belehrade-bombardovali-zabijeli-jsme-vas-abychom-zachranili-zivoty/

Norsko je nádherná, ale moc zvláštní země – za 2. světové války byla skoro baštou nacistů, pak se stala jako jedna z prvních členem NATO, ke všemu má jako jediná země protiruské koalice společnou hranici s Ruskou federací, přičemž ani není členem EU. Norským premiérem ještě nedávno byl Jens Stoltenberg, předseda Norské strany práce, kdysi též šéf mládežnické organizace „Arbeidernes Ungdomsfylking“ a Dělnické strany.

Přes své vítězství ve volbách v roce 2013 přepustil premiérství předsedkyni konzervativců Erně Solbergové, jež vstoupila do koalice se Stranou pokroku, jejím členem byl v minulosti i ultrapravicový terorista Anders Breivik. Zvláštností jsou i Stoltenbergovy první kroky v politice v mladistvém věku. Tehdy na něj měla významný vliv jeho sestra Camilla; byla členkou marxisticko-leninské skupiny s názvem Rudá mládež.

Výsledek obrázku pro stoltenberg dělnická strana

Nesouhlas s vietnamskou válkou jej proto vedl k politickým projevům, kdy po náletech a těžkém bombardování severovietnamského přístavního města Hai Phong se podílel na protestním shromáždění u velvyslanectví USA v Oslu. Zde účastníci házeli kameny na tuto budovu a rozbili několik oken. Stoltenberg zatčení policií unikl… Ani novodobé fašistické excesy se Norsku nevyhnuly.

Těsně po vražedném útoku Breivika z 22. července 2011 prohlásil norský premiér Jens Stoltenberg, že země by měla odpovědět „ještě větším množstvím demokracie, otevřenosti a lidskosti. Jsme stoický národ. Nekřičíme a nepropukáme v pláč. To, co cítíme uvnitř, je ale jiná věc,” byla reakce na 77 mrtvých, zavražděným v Norsku Breivikem. Bilance jeho řádění: nejdříve bomba ve vládní čtvrti hlavního města Oslo zabila 8 lidí a 209 zranila (v budově bylo v tu dobu 325 lidí).

Na ostrově Utöja se nacházelo 564 mladých účastníků letního tábora Norské strany práce, mezi nimiž měl být i jejich šéf Jens Stoltenberg, nyní již od října 2014 nástupcem šéfa NATO Rasmussena. A zde se nabízí palčivá otázka; lhal snad prezident Václav Havel, když napřed byl jako “profesionální humanista” pro zrušení Varšavské smlouvy a zároveň i NATO, aby vzápětí změnil dramatickou pózu a stal se z něho schizofrenik.

Havlův projev jako prezidenta ČSFR o NATO v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, Štrasburk, 10. května 1990, to dokazuje:

“Současný název je do té míry spjat s érou studené války, že by bylo výrazem nepochopení současného vývoje, kdyby se měla Evropa spojovat pod praporem NATO. Mohou-li být dnešní struktury západoevropské bezpečnostní aliance předobrazem či zárodkem budoucí aliance celoevropské, pak tomu tak rozhodně není proto, že Západ vyhrál třetí světovou válku, ale proto, že zvítězila dějinná spravedlnost. Druhým důvodem nevyhnutelné změny názvu je jeho zjevná geografická nevýstižnost: s Atlantickým oceánem by totiž v budoucím bezpečnostním systému sousedila jen menšina jeho účastníků….“

Výsledek obrázku pro havel bombardování jugoslávie

A poté 29. dubna 1999 vyšla ve francouzském listu Le Monde slova z rozhovoru, který Havel poskytl v roce 1999 před svou cestou do USA agentuře Reuters…

Text prvního odstavce článku zní francouzsky:

“Dans l’intervention de l’OTAN au Kosovo, je pense qu’il y a un élément que nul ne peut contester: les raids, les bombes, ne sont pas provoqués par un intéret matériel. Leur caractere est exclusivement humanitaire: ce qui est en jeu ici, ce sont les principes, les droits de l’homme auxquels est accordée une priorité qui passe meme avant la souveraineté des Etats. Voila ce qui rend légitime d’attaquer la Fédération yougoslave, meme sans le mandat des Nations unies. Mais, en m’appuyant sur mon expérience personnelle, je suis également convaincu que seul le temps permettra d’évaluer avec objectivité ce qui se passe ces jours-ci en Yougoslavie et les répercussions sur l’OTAN…”

V překladu do češtiny:

“Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO…”

Výsledek obrázku pro havel bombardování jugoslávie

Uloupené Havlem a NATO Kosovo: https://www.youtube.com/watch?v=t6x0TK1LPKA

Washington byl ohledně Kosova velmi rychlý, jako bleskový a účelový vstup ČR do NATO, a uznal nezávislost regionu dva roky před tím, než OSN v roce 2008 označila tento region za legální. Navzdory tomu, že v roce 1999, kdy bombardovaly USA, resp. NATO, Bělehrad, přičemž se účelově oháněly platnou úmluvou OSN o ochraně menšin. Pravdoláskař a lžinenávistníci, aneb jak přiživovat kult osobnosti?

Ovšem jediným Čechem, který v té době v Kosovu z pověření OSN pobýval, byl Jiří Dienstbier starší, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců a jejich humanitární krizi došlo až v souvislosti s bombardováním NATO. Etnické čistky z let 1999 a 2004, kdy bylo vyhnáno přes 300 tisíc lidí, vypáleno 52 tisíc domů, zničeno 130 křesťanských kostelů a klášterů…? Human Rights Watch uvedla a potvrdila Dienstbierova slova, že bylo více než 500 civilistů zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii.

Ale pojďme k začátku této tragédie

Byl březen 1999, kdy se Česko, spolu s Polskem a Maďarskem, definitivně odpoutalo od komunistické minulosti svým účelovým vstupem do Severoatlantické aliance (NATO) jako její devatenáctý člen. Dvanáct dnů před útoky Aliance na Bělehrad. Vyšel tak pokus o “namočení” Česka do rafinované zrady bývalých přátel.

Výsledek obrázku pro stoltenberg protest proti  vietnamské válce

Byla to tragikomická situace; najednou jsme byli s armádou hajlujících sociopatů členy elitního seskupení vojenských sil NATO. Náletů se sice ČR přímo neúčastnila, souhlasila však s přistáváním letadel a přesuny jednotek NATO přes své území. O naše letadla nikdo nestál, ale o ranveje a zradu na Srbech ano; jaké pokračování Evropu nyní čeká…?

Následně začalo 24. března 1999 NATO bombardování Bělehradu; Operace Allied Force byla první bojovou kampaní severoatlantické aliance proti svrchovanému státu a jednou z největších operací na území Evropy od konce druhé světové války. Rozkaz k zahájení leteckých útoků dal první charakter generální tajemník NATO Javier Solana…

Letecká kampaň nakonec trvala šílených 78 dní a vyžádala si asi pět set civilních obětí. Škody na infrastruktuře šly do desítek miliard dolarů. Na tisíc letadel NATO svrhlo na Jugoslávii při více než deseti tisících útocích 23 000 bomb o celkové hmotnosti 7 000 tun. Vypuštěno bylo také 2 500 střel s plochou dráhou letu.

Výsledek obrázku pro ukradené kosovo youtube

Napadány a ničeny byly rafinérie, elektrárny, mosty i továrny, které nepracovaly pro ozbrojené síly. Mustr stejný jako útoky USA ve Vietnamu; genocida se třemi miliony mrtvých; jak to, že v Haagu není Johnson či Nixon…? A co mučení proti lidskosti v Abú Ghrajb v Iráku… kde je Bush. mladší…

O jakých lidských právech hovoří USA

Během bombardování dnes již pouze bývalé Jugoslávie bylo z letadel USA, Velké Británie a Nizozemska shozeno více než dva tisíce těchto bomb, které rozprášily 380 tisíc jednotlivých výbušnin. NATO přiznává, že z nich nejméně 20.000 kusů doposud zřejmě ještě ani nevybuchlo. Největší pozornost vzbudily civilní oběti. Ukázalo se, že ani ta nejpřesnější munice NATO netrefí vždy cíl. Útoky přitom byly často podnikány na nevojenské cíle. Při útoku na železniční most u Grdelicy zahynulo 12. dubna 1999 čtrnáct cestujících ve vlaku.

Ještě tragičtější následky měl zásah do autobusu z Niše do Podgorice z 1. května, kdy zemřelo 47 ze 70 cestujících. V Niši bylo 7. května také zasaženo tržiště se zeleninou, přičemž zemřelo nejméně patnáct obyvatel města. Při útoku na silnici spojující Djakovicu s Prizrenem zahynulo 14. dubna 75 uprchlíků z Kosova. Při náletech bylo také zničeno 18 mostů včetně všech mostů přes Dunaj v Novém Sadu…

Až dvě třetiny záměrných či náhodných cílů vzdušného útoku tvořily civilní objekty – školy, mosty, továrny, úrody, elektrárny, mediální střediska, chemické objekty, kostely, vlaky, čínská ambasáda a ropné rafinerie. O život přišlo na 1.800 civilistů a přes šest tisíc jich bylo zraněno…

Došlo také k rozsáhlé vandalizaci srbských památek i majetků, k ničení klášterů i chrámů, řada z nich z XIII. - XIV. století, zlikvidováno bylo přes 140 pravoslavných chrámů a na dva miliony srbských knih, vyloupeno, vypáleno a pobořeno bylo téměř 40.000 srbských i romských domů. Souzen byl však pouze Karadžič, jenž dostal od českých médií přídomek: bosenský řezník.

Před časem na něho vzpomínal Prof. Rajko Doleček: „Dr. Radovana Karadžiće osobně znám, naposledy jsme se viděli v dubnu 2014, když jsem navštívil v Scheveningenu (Haag) ho i vězněného generála Mladiće. Dr. Karadžić měl radost, že jsem si zapamatoval, co mi řekl, když jsem ho 29. září 1996, jako prezidenta Republiky Srbské (BaH), navštívil s mojí paní Dobrou v Pale; byl jsem předseda Českého nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců,“ vyprávěl tento úžasný člověk s živýma očima a nenapodobitelnou gestikulací..

„Bylo to v době základního, dalo by se říci trestuhodného počínání Západu i jeho médií v souvislosti s děním v někdejší Jugoslávií, kdy platila jeho úplná jednostrannost a systém dvojího měřítka, svalování viny ze všeho pouze na srbskou stranu a při tom nikdo nebyl zcela bez viny v tamní občansko-etnicko-náboženské válce, v nemalé míře podporované Západem (např. Německem)….“ Odmlčel se a dojatě pokračoval:

Výsledek obrázku pro DOLEČEK havel bombardování jugoslávie

„Tehdy mi Radovan v Pale řekl: „Je neuvěřitelné, jak nás západní media vylíčila v absolutně jednostranných, tendenčních zprávách – z neznalosti a za peníze. A po pravdě řečeno, to zabíjení začala muslimsko-chorvatská tlupa, která 1. března 1992 (tedy ještě před odtržením Muslimů-Bosňanů a bosenských Chorvatů z Jugoslávie, které se uskutečnilo až 6. dubna 1992) přepadla u starého pravoslavného kostela v Sarajevu srbskou svatbu, zabila starého svata (ženichova otce...), těžce zranila kněze, střílela na svatební srbský prapor. V Sarajevu se začaly stavět barikády. Karadžić tehdy velmi pomohl uklidnit situaci..“

 Silná jsou Dolečkova slova o tom, jak se v Scheveningenu s Karadžićem loučili, kdy mu řekl: „Prosím tě, přečti si znova moji proklamaci Muslimům v Bosně v roce 1992, kdy jsem jim připomínal, že jsme přece bratři stejné krve, že se nesmíme nechat kvůli tomu, že jsme jiné víry, mezinárodním ZLEM vmanévrovat do války proti sobě…“ A Prof. Doleček, skvělý lékař a člověk, dodává: „Tu bratrskou proklamaci jsem si znova přečetl, vždyť jsem o ni i psal v jedné ze svých knih, kde jsem ji doslova citoval. Je skutečně krásná…“

Soudní proces s Miloševićem začal v únoru 2002

Byl obviněn z  genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, spolu s dalšími srbskými, muslimskými a chorvatskými generály. Dne 11. března 2006 byl nalezen ve své cele mrtev. Dle oficiální zprávy Haggu byl příčinou infarkt myokardu. Byl pohřben 18. března 2006 ve svém rodném městě Požarevac na pozemku rodinné usedlosti.

Dne 24. března 2016 vynesl soud rozsudek nad Bosenskosrbským předákem Radovanem Karadžičem. Ve více než dvouapůltisícistránkovém rozsudku zmínil také otázku viny samotného Slobodana Miloševiće. Tato zmínka je některými vykládána jako jeho zproštění viny, jiní takový výklad mírnili. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu takto nicméně alibisticky rozhodl, že zesnulý bývalý srbský prezident Slobodan Milošević nebyl zodpovědný za válečné zločiny, které se uskutečnily v letech 1992-1995 během války v Bosně.

Senát ICTY zjistil, že "prohlášení skupštiny (sněmovny) o svrchovanosti Republiky Bosny a Hrecegoviny dne 15. října 1991 při nepřítomnosti bosenskosrbských delegátů, eskalovalo situaci," ale že "Milošević nebyl pro zřízením Republiky Srbské jako reakci na vzniklou situaci". Rozsudek říká, že "Slobodan Milošević se pokoušel zaujmout opatrnější přístup". Porotci také zjistili, že "Slobodan Milošević vyjádřil své výhrady k tomu, že by mohl bosenskosrbský parlament vyloučit muslimy, kteří byli "Jugoslávci'... Pravdoláskař a lžinenávistníci, aneb jak přiživovat kult osobnosti?

NY LEDER: Jonas Gahr Støre blir valgt som partiets nye leder lørdag. Foto: Scanpix

Inu, znám dva skoro největší převlékače kabátů – prezidenta Havla a farizeje Stoltenberga, kdysi předseda Norské strany práce a člen mládežnické organizace „Arbeidernes Ungdomsfylking“ i Dělnické strany, co házel kameny do oken velvyslanectví USA v Oslo, je dnes šéf NATO. A z toho všeho máme bordel, z něhož vznikly i právě ukončené české komunální volby…

Foto: Reuters...

Z tříměsíční politické akce, kdy měly USA rozbombardovat Vietnam do doby kamenné, bylo deset roků vraždění a tři miliony americkými psychopaty zabitých civilistů: http://www.rukojmi.cz/clanky/6754-senator-mccain-byl-pry-ve-vietnamu-mucen-aniz-by-bylo-zmineno-ze-jako-americky-letec-se-podilel-na-shozeni-10-milionu-tun-bomb-72-milionu-litru-agent-orange-a-umuceni-tak-tri-milionu-civilistu

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SVĚT Sat, 13 Oct 2018 10:22:34 +0000
Ze Švédské liberální demokracie se stala islámská diktatura http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2373-ze-svedske-liberalni-demokracie-se-stala-islamska-diktatura http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2373-ze-svedske-liberalni-demokracie-se-stala-islamska-diktatura Ve Švédsku mají již tito muži právo před vlastními občany

Švédský soud posílá téměř 70tiletou nemocnou důchodkyni, kterou před 2 lety zmlátili migranti, do vězení. Dostala 3 měsíce natvrdo za kritiku islámu na Cukrbuku.

Ze švédské liberální demokracie se stala islamistická diktatura, likvidující vlastní bezbranné seniory.

 

 
 
Švédský soud poslal seniorku do vězení za kritiku islámu     stredoevropan.cz
]]>
SVĚT Mon, 01 Oct 2018 16:41:54 +0000
„Nanebevzetí“ senátora Johna McCaina http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2355-nanebevzeti-senatora-johna-mccaina http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2355-nanebevzeti-senatora-johna-mccaina Kandidát na senátora Ladislav Jakl přednáší na Hovorech na pravici pořádaných Akcí D.O.S.T.
 V cizí zemi umřel poslanec. A v českých médiích (i na politické scéně) to vypadalo, že tu snad máme náš domácí státní pohřeb. Ano, byl to významný poslanec a je to významná země. Přesto měla mcCainovská mánie v Česku zcela nepříčetné parametry. Mnohaminutové oslavné medailonky, opakované reportáže z pietních akcí, mudrování analytiků. Mávl bych nad tím rukou s tím, že když můžeme mít v televizi nekonečný seriál o tom, co dnes ráno zase našli krásného v plenkách nějakého ostrovního princátka, proč bychom nemohli mít mediální tryzny za cizí poslance. Jenže na té přestřelenosti mediální pozornosti věnované smrti amerického senátora Johna McCaina je nejbizarnější ta míra pokrytectví. Aby bylo jasno, otevřeně jsem podporoval McCaina v prezidentských volbách před deseti lety. Mimochodem, v době konání republikánského konventu, který ho potvrdil coby oficiálního kandidáta na úřad prezidenta USA, jsem byl zrovna v pohoří Cascade ve státě Washington a byl jsem nadšen z jeho nominačního projevu a ještě víc z projevu jeho nominantky na funkci viceprezidentky Sarah Palinové. Chodil jsem tam s jejich samolepkami a přivezl jsem si je sebou i do Prahy, kde jsem jimi vyzdobil i své místo v hospodě, kam pravidelně chodívám. A tento svůj názor jsem říkal i novinářům.

Zapomíná se na to, ale v tu dobu česká média nemohla přijít McCainovi na jméno. Byl zde popisován jako neřízená střela, válečný štváč, ultrakonzervativní zpátečník, populista a extremista. Typický kontrast, jak byl minulé dny vychvalován a před deseti lety zatracován, představují titulky „John McCain a Sarah Palinová drží bobříka mlčení“ (web Českého rozhlasu, 2008) a „Zemřel klenot americké politiky“ (Reflex, 2018). 

Třeba známý vykladač toho, co si máme myslet o Americe, Tomáš Klvaňa, napsal tehdy na Aktuálně blog s titulkem „Sarah Palinová, definiční chyba v systému“. Kromě toho, že si v něm pletl politickou funkci viceprezidenta s funkcí ředitele analytického ústavu, když jí vyčítal neznalosti v oboru zahraniční politiky, přitom politik nemusí být odborníkem, ale má reprezentovat a prosazovat názory veřejnosti, především doslova napsal: „…McCain (si) nezasloužil být zvolen a je dobře, že prohrál…“ Myslíte, že Klvaňa opakoval totéž, když byl v minulých dnech zván do České televize, aby oslavil McCainovu památku?

Web České televize nesl před deseti lety titulek „Většina českých osobností by volila Obamu“ a cituje třeba herečku Evu Holubovou „Když srovnáte oba kandidáty, tak pan McCain mluví takové populistické řeči, národ, rodina, vlast, kdežto Barack Obama jde tvrdě na dřeň,“ či vítěze olympiády Aleše Valentu „(Obama) je umírněnější, připadá mi, že by mohl Ameriku posunout dál, a ne směrem ke zbrojení (jako McCain).“ Scénárista Ondřej Trojan pak zvolil rasové hledisko, když řekl: „Už jen to, že by vedl první mocnost světa černoch, mi přijde úžasné. Myslím, že je to velké vítězství demokracie.“ Podotýkám, že následné Obamovo zvolení bylo spíše vítězstvím rasismu než demokracie, protože ho volilo 95 procent černochů, zatímco mezi bělochy 45 procent. Že herečka, sportovec a scénárista nejsou dobrým vzorkem české populace? Ten vzorek jsem ale nevybral já, nýbrž tehdejší Česká televize.

A proč ten obrat od pošklebování k uctívání?

To je jednoduché. Před deseti lety byl McCain u českých liberálních levičáků, kteří ovládají média, zloduchem, neboť si dovolil jít proti čokoládové hvězdě, socialistovi a mediálnímu miláčkovi. A proč je dnes naopak vynášen do nebe? Protože v posledních letech šel proti mediálnímu otloukánkovi, liberální levicí nenáviděnému Donaldu Trumpovi. Nenáviděl ho natolik, že se nechal na hlasování přivézt z nemocnice, aby mu zabránil zrušit Obamův systém zdravotního pojištění, který přitom sám kritizoval. Prostě Trumpovi zaškvařit. Jak jednoduché. Můžete být i ďáblem, ale když zaútočíte na Trumpa, stanete se v očích našich (i amerických) médií andělem. A naopak. Podpoříte ho, budete koňským ohonem.

Že smrt a pohřeb není vkusnou příležitostí k příspěvku na téma prezident Trump? McCainova dcera Meghan si to nemyslí, ta v otcově duchu k rýpnutí si do amerického prezidenta využila i svou pohřební řeč.

Před deseti lety jsem spolu s vámi, milí novináři, na McCaina neplival, dnes ho spolu s vámi nemusím vynášet do nebe.

Ladislav Jakl, 5. září 2018

]]>
ladislav.jakl@institutvk.cz (LADISLAV JAKL, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause) SVĚT Sat, 08 Sep 2018 11:37:56 +0000
V Chicagu zastřelili 12 lidí a 74 zranili, v roce 1933 zabili dokonce starostu http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2323-v-chicagu-zastrelili-12-lidi-a-74-zranili-v-roce-1933-zabili-dokonce-starostu http://fragmenty.cz/index.php/svet/item/2323-v-chicagu-zastrelili-12-lidi-a-74-zranili-v-roce-1933-zabili-dokonce-starostu Chicago po tragické noci kdy gangy Mexické mafie povraždili 12 lidí a 74 zranily

Jako by se Chicago neměnilo. V roce 1933 tam chtěli zabít prezidenta Roosevelta, zemřel ale chicagský starosta Čech Tony Cermak; než na zranění skonal, řekl: Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente. Takové osobnosti jsme v minulosti měli. V současnosti podle vládního průzkumu označili Američané Chicago jako nejnebezpečnější, resp. nejameričtější město USA. Dostálo své pověsti  v sobotu 4. července 2018 v noci, kdy se stalo doslova „válečnou oblastí“.  Od pátečního večera do nedělní půlnoci zasáhly střely v průběhu deseti incidentů mexických gangů v Chicagu každou půlhodinu jednoho člověka.  V jednom případě byla střelba zahájena do velkého pouličního shromáždění lidí.  Bilance dle deníku Chicago Tribune: 74 zraněných a dvanáct mrtvých lidí… Změnilo se něco od roku 1932 v Chicagu nebo je ještě nebezpečnějším městem? Porovnejme situaci v Chicagu v roce 1932 a nyní:

Chicago v roce 1932 

Dne 8. listopadu 1932 se v USA konaly prezidentské volby, v nichž zvítězil demokratický kandidát Franklin Delano Roosevelt; s Antonínem Čermákem, chicagským starostou českého původu, ho pojilo dlouholeté přátelství, Čermák také Roosevelta podporoval ve volební kampani.

 

 

Inaugurace byla naplánována na 4. března 1933. Čas před ní Roosevelt odjel na dovolenou, jednou ze zastávek bylo i město Miami na Floridě, kam za ním přicestovat i Čermák; chtěl s Rooseveltem projednat půjčku pro Chicago. Dne 15. února 1933 přicestoval Roosevelt se svou jachtou do přístaviště Bay Front Park v Miami. V něm se shromáždilo mnoho lidí, aby pozdravili nově zvoleného prezidenta.

Když Roosevelt dokončil svůj projev, přistoupil k němu Antonín Čermák. Pak se ozvalo šest výstřelů. Bylo zraněno několik osob a mezi nimi i Antonín Čermák, kterého výstřel zasáhl do pravé strany hrudníku. Na Zangaru se okamžitě sesypal dav okolo stojících lidí a následně byl zadržen. Anonín Čermák nakonec svému zranění podlehl se slovy: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“

 

Kdo byl Antonín Čermák

Anton Joseph Cermak

Čermak pocházel z rodiny kladenského havíře, se kterou jako ani ne dvouletý odjel do Chicaga. S otcem pracoval v dolech, do velkoměsta se přestěhoval až v roce 1890. Založil si povoznickou živnost a později spekuloval s nemovitostmi. Záhy se stal aktivistou Demokratické strany a v dubnu 1931 byl zvolen starostou Chicaga, které bylo tehdy druhým největším městem USA s více než 100 tisíci Čechy.

Čermak nezapomněl ani na svou původní vlast, angažoval se při vzniku Československa, které v roce 1932 navštívil. Byl vždy pyšný na svůj původ, mluvil plynně česky, byl aktivním členem Sokola a dalších národních českých organizací. Smrt oblíbeného starosty vyvolala v Chicagu obrovský smutek. V roce 1902 byl za Demokraty zvolen do sněmovny státu, později se stal členem městské rady Chicaga a v roce 1931 se dostal na post jeho starosty. V tehdejším druhém největším městě Spojených států žilo přes sto tisíc Čechů.

Kdykoli si to rázuju na Radhošť, nemohl jsem neminout sochu Radegasta, což mě vždy přeneslo do Chicaga, kde žil mezi Čechoameričany též tvůrce této plastiky pohanského boha frenštátský rodák – sochař Albín Polášek. Ve Frenštátě p. R. jsem zase uviděl jeho sousoší Cyrila a Metoděje. Prostě plodný tvůrce s neustálou myšlenkou na svůj rodný kraj..

Výsledek obrázku pro foto chicago čermák

Své tragické proslulosti se dožil dnem 15. února 1933, kdy doprovázel Tony Cermak prezidenta USA Franklina Roosevelta po Floridě, na něhož byl při jeho veřejném projevu spáchán atentát. Ani jedna ze šesti střel ze zbraně stavebního dělníka italského původu Giuseppe Zangara však Roosevelta nezasáhla, zato by těžce zraněn průstřelem břicha Anonín Čermák, který svému zranění podlehl se slovy: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“

Možná i proto bylo třicet roků v Chicagu zakázáno vlastnit a nosit zbraň. Ovšem druhý dodatek Ústavy Spojených států je zkrátka druhý dodatek a musí být respektován i na úkor denního penza osmdesáti zastřelených obyvatel Chicaga, kdysi i vítěze Stanley Cupu jako Chicago Blackhawks…

Vzpomínám si na období balíčků, které občas dorazily rovněž k nám domů z USA; byly smotané do ruličky, porazítkované od českých soudruhů celníků, kteří tím dávali na srozuměnou, že vše řádně zkontrolovali. Šlo totiž o krajanský časopis Hospodář, který vydávali čeští emigranti v Texase. Nám ho posílala teta Anna, požehnaná vzpomínka. A čas od času jsme v něm našli umně zastrčenou papírovou dvacetidolarovku či nylonky nebo žvýkačky.

Výsledek obrázku pro krajanský časopis hospodář

Většinou však byly české orgány bystré a tak nám poté přicházelo blahosklonné pozvání na jistý úřad, abychom si vyzvedli československé bonové poukázky za zabavené devízové bohatství. Hlavní bohatství však bylo, že nám nezabavili časopis Hospodář, i když i to se stávalo. Záleželo na tom, o čem krajané psali a jak moc bušili do nás bušili…

A objemný krajanský Hospodář měl řadu zajímavých článků. Třeba o Josefu Kovářovi z Ústí nad Orlicí. Místo nástupu do armády dezertoval a odjel do USA, kde pracoval jako krejčí u několika firem v Chicagu a v New Yorku. Byl též aktivním členem různých místních českých spolků. Nakonec se usadil v Chicagu. Zde jej navštěvovala řada Čechů, mezi které patřil mladý Tomáš Baťa nebo pozdější prezident ČSR Tomáš G. Masaryk.

Související obrázek

Bylo to v listopadu 1960 a ve zpožděném srpnovém čísle byly na titulní straně Hospodáře dva portréty – J. F. Kennedyho a R. Nixona. Prezidentská kampaň byla v tom období v plném proudu a o post hlavy státu soupeřili demokrat s republikánem. Protože u nás doma se fandilo americkým demokratům, byl pro mě hvězdou John Fitzgerald. Prostě se mi líbil, navíc byl katolík, což bylo zase v naší katolické rodině velké plus. Ke všemu byl 35. prezidentem USA, tedy měl číslo stejné, jako náš dům.

V americkém sborníku Newsletters and Bulletins in the USA je alfabetický seznam českých novin a časopisů vycházejících v USA, Jde mimo jiné o American Sokol, Americké listy, Catholic Workman Voice, Center News, Československé noviny, Český hlas/The Czech Voice, CSA Journal, Czech Language News, Czechoslovak American Musicians Newsletter, Hlas, Hlasatel a také Hospodář…

Chicago dnes

V Chicagu lze dnes spatřit i kus Prahy v netradiční filmařské show Transformers, kdy se v jeho srpnových ulicích, nad Chicago River, Chicago River a Michigan Avenue či na La Salle, přímo před budovou FED, odehrávají náruživé scény z různých filmů. Třeba z „Kletby bratrří Grimmů“ o slavných německých sběratelích pohádek i seriozních vědcích.

Bratři Jake (Jakob) a Will (Wilhelm) Grimmovi se toulají v roce 1811 Německem, okupovaným Napoleonovými vojsky. Živí se jako podvodní vymítači čarodějnic a strašidel. Využívají k tomu služeb dvou komediantů a různých vlastních „přístrojů“. Film produkce Česko-USA se natáčel též v Praze a jednu z hlavních rolí v něm vytvořil famózní Miroslav Táborský…

Inu, můj hypotetický vztah k Chicagu začal už čtrnáct let před mých narozením v roce 1933, kdy starosta Chicaga Tony Cermak provázel po Floridě prezidenta Franklina Roosevelta, na něhož byl spáchán atentát, ale zasažen byl smrtelně jen Antonín Čermák. Než svému zranění podlehl, řekl: „Jsem rád, že jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“  Dnes už však bude Chicago zase jako za dob prohibice a Al Capona. Ještě, že se toho tetička Anna nedožila..

Dnes podle vládního průzkumu označili Američané jako nejnebezpečnější, resp. nejameričtější město USA právě Chicago, které dostálo své pověsti i v těchto dnech; v sobotu 4. července 2018 v noci stalo „válečnou oblastí“.  

Od pátečního večera do nedělní půlnoci zasáhly střely v průběhu deseti incidentů mexických gangů v Chicagu zasáhly každou půlhodinu jednoho člověka. Bilance dle deníku Chicago Tribune:74 zraněných a dvanáct mrtvých lidí…

Šéf policie  v Chicagu  Fred Waller na nedělní tiskové konferenci uvedl, že některé incidenty byly organizovány a mají souvislost s válkou místních gangů. V jednom případě byla střelba zahájena do velkého pouličního shromáždění lidí.  V posledních letech Chicago sužuje vysoké množství přestřelek a vražd, byť oproti loňsku roku však prý počet přestřelek poklesl o třetinu a vražd o čtvrtinu.

Vzpomínka na zavražděné policisty v Dallasu

Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických zaručuje občanům právo vlastnit a nosit zbraň. A když se podíváme na statistiku střelby v Chicagu, seznáme, že lidé toto právo aktivně využívají. Při návštěvě třetího největšího města USA mějte na paměti, že zde hrozí vyšší pravděpodobnost zasažení zbloudilou kulkou, než že vás na přechodu srazí auto. To už je taková malá válka a zdá se, že Chicago se vrací do časů Al Capona.

Ve druhém dodatku se dostává do sporu právo nosit zbraň s právem na život. Problém je to však složitější, a právo nosit zbraň nelze lidem jen tak upřít. Nejprve je třeba vypořádat se s ozbrojenými gangy, protože vzít lidem prostředek obrany ve chvíli, kdy se lehce mohou stát obětí střelby z ilegálně držené zbraně, to by byla politická sebevražda. To dobře ví i Donald Trump, který se nechal slyšet, že dokud on bude prezident USA, druhý dodatek ohrožen nebude.

Podle policejních záznamů v roce 2012 připadlo v Chicagu 19 vražd na 100 tisíc obyvatel. V roce 2013 násilnou smrtí zemřelo 288 lidí a letošní rok zřejmě tato čísla překročí. Do začátku září už bylo v Chicagu spácháno 266 vražd, téměř 39 tisíc zločinů včetně krádeží, přestřelek a znásilnění.

Je to město doslova prošpikovaná gangy a drogovými dealery, žijí zde převážně Afroameričané, přistěhovalci z Mexika nebo z Jižní Ameriky. Do některých městských částí so nedovolí jí dokonce ani policisté. Nepomáhají ani superlevné nabídky bytů a domů. Třípokojové apartmá, jež by stálo na lukrativním pobřeží jezera Michigan dva tisíce dolarů měsíčně (asi 43 tisíc Kč), tam přijde desetkrát levněji.

To vše přesto, že už koncem roku 1992 a začátkem 1993 začaly vládní razie v Chicagu pod názvem „Clean-Swep“ a v Clevelandu pod názvem „Achiles„,. Tyto razie nebyly vedeny proti kriminálním živlům ani pouličním gangům, ale proti obyčejným občanům, kteří bránili své rodiny, domovy a firmy. V operaci „Clean-Sweep“ ozbrojené složky pročesávaly městské čtvrti, vnikaly do každého domu, a to mnohdy i násilím.Související obrázek

Tak jako Hitler vyprázdnil německé věznice od hrdlořezů a zformoval z nich zatýkací jednotku – Hnědé košile, tak i nová policejní složka zapojuje do své práce pouliční gangy v Los Angeles, Chicagu a New Yorku, a to jak Crips, tak Bloods. Na náklady federálních fondů byli vycvičeni, vybaveni a obléknuti do uniforem. Ten, kdo včera na ulici okradl nebo podřezal příbuzného, nyní bude bušit s vládním odznakem na dveře pokojných občanů a zatýkat je pro věci, které nikdy neudělali.

V roce 1990 přijal navíc Nejvyšší soud USA zákon, který dovoluje rozsáhlé a povinné prohlídky automobilů a bytů. Omlouvá se mnohdy dokonce i násilí ze strany policie, vládní orgány se prostě mohou, s požehnáním soudu, chovat k lidem jako k dobytku. Zatýkání bez důvodů a věznění bez soudu, díky zákonům z roku 1994, to jsou další a další hřeby do rakve již tak pochybné demokracie.

Jde mi z toho všeho mráz po zádech, zvláště když ještě před rokem 1938 emigrovala do USA moje tetička Anna. Usadili se v městě Flint v Michigenu, později v Chicagu. A dobře v tom čase udělali; třicet roků byl v tomto městě zákaz střelných zbraní,dodatek nedodatek. Ovšem ouha, přišlo se na to, že to bylo protiústavní. Jednotlivé americké státy nemohou omezovat právo občanů na držení a nošení zbraní, rozhodl počátkem roku 2010 Nejvyšší soud Spojených států.

Potvrdil tím svoje rozhodnutí z roku 2008, podle kterého mají všichni Američané ústavou zaručené právo vlastnit zbraně, a to ve všech městech a státech USA. „Druhý dodatek plně platí pro všechny státy,“ shrnul závěr soudu jeden z jehoPří návštěvě Prahy v roce 2010 Barack Hussein Obama v rámci míru a atomového odzbrojení věděl, kde je a také si stačil nastudovat nejdůležitější momenty z dějin českého národa. Proto vzpomenul i přátelství amerického prezidenta Wilsona s T. G. Masarykem, který zase hovořil pro sto tisíc občanů Chicaga, jež je městem Obamova životního působení. TGM požádal občany Chicaga o peníze pro vznikající ČSR. V USA krajané organizovali v Masarykův prospěch dobročinné bazary – bazar v Chicagu vynesl 400 000 USD čistého zisku….

Pro mnohé Pražany by však přesto bylo ještě milejším překvapením, pokud by Obama připomněl osudový vztah jiného Čecha a jiného prezidenta Spojených států. Konkrétně kladenského rodáka Antonína Čermáka a prezidenta Roosevelta. Rodiče malého Antonína, když mu byl jeden rok, vyslyšeli lákavou nabídku Lincolnovy administrativy získat bezplatmě 160 akrů půdy na americkém středozápadě. Ten program se jmenoval Homestead Act – Zákon o usedlostech a zajišťoval všem občanů bez rozdílu barvy pleti svoji půdu. členů. “Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…”

Pří návštěvě Prahy v roce 2010 Barack Hussein Obama v rámci míru a atomového odzbrojení věděl, kde je a také si stačil nastudovat nejdůležitější momenty z dějin českého národa. Proto vzpomenul i přátelství amerického prezidenta Wilsona s T. G. Masarykem, který zase hovořil pro sto tisíc občanů Chicaga, jež je městem Obamova životního působení. TGM požádal občany Chicaga o peníze pro vznikající ČSR. V USA krajané organizovali v Masarykův prospěch dobročinné bazary – bazar v Chicagu vynesl 400 000 USD čistého zisku….

 

Foto archiv autora, Reuters 

 

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SVĚT Sun, 12 Aug 2018 09:05:33 +0000