Fragmenty - ZDRAVÍ - NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ ČLOVĚKA
Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
15. 9. 2020 13:19

Opravdu máme za sebou třicet let cesty ke svobodě jak znělo v názvu konference pořádané 17.11.2019 NF VŠE v Praze Žofíně a teprve teď nám ji chce někdo vzít? Název konference "Třicet let trnité cesty ke svobodě a obrana před těmi, kteří nám ji chtějí vzít" [1] naznačuje, že oněch předcházejících třicet let bylo léty stále silnější svobody a že až dnes – přelomově – jsme se dostali do stavu jejího ohrožení, čemuž musíme čelit. Je tomu ale skutečně tak? Po úžasném a neopakovatelném svobodném nadšení první poloviny 90. let minulého století, jsme prožili několik klíčových historických milníků, jejichž důsledkem vždy bylo průběžné zmenšování prostoru svobody, postupného ukrajování svobod až do dnešního stavu, kdy si stále ještě namlouváme, že žijeme ve svobodné společnosti, reálně však již v „pásmu nesvobody“ existujeme.

Stále více ideologie, stále méně svobody 

Komunistický režim byl ideologický. Jeho ideologie měla podobu propracovaného ideologického kánonu zvaného marxismus – leninismus. Vyznávat tuto ideologii bylo povinné. Prostupovala výchovný a vzdělávací systém od nejútlejších let, byla povinnou součástí kulturní tvorby, konkurenční nebo nesouhlasné názory byly nepřípustné a jejich vyznávání bylo potlačováno. Marxisticko – leninská ideologie byla označována za vědeckou, o její „vědeckosti“ se nepolemizovalo. Měla tedy svoji obsahovou podobu, měla ale i formální podobu. Měla svoji barvu, měla své symboly, měla tváře svých ikon, které byly nezpochybnitelné.  

Naopak na Západě těch let nám imponovala jeho neideologičnost, jeho nedoktrinářství, volnost dosahovat vlastních představ svými vlastními cestami. V tom jsme viděli podstatu západní svobody, po které jsme toužili. Západ v oněch letech jsme si, snad omluvitelně, idealizovali. Byl tak zjevným protikladem sovětského komunismu, že jsme mu odpouštěli mnohé z toho, čím již tehdejší Západ trpěl a co jej už tehdy ničilo. Věnovali jsme malou, fakticky žádnou, pozornost studentským revoltám 60. let a jejich společenským a politickým důsledkům.[2]

Po třiceti letech jsme dosáhli – postupně a průběžně – stejného stavu jako Západ.

Nežijeme ve svobodné společnosti, ale žijeme znovu v době charakterizované vysokou mírou ideologizace.

Zatímco komunistická ideologie byla zdiskreditovaná a nikdo jí fakticky nevěřil, dnešní ideologie ještě zdiskreditovaná není, je atraktivní. O to je dnešní stav nebezpečnější. Ona komunistická ideologie byla už v 80. letech směšná, vyčpělá. Nikdo jí nevěřil, fakticky už ani sami komunisté. Lidé si většinově uvědomovali, že s komunismem už dál jít nejde. Kdybych si měl vypůjčit historickou paralelu, dnešní fanatismus a nadšení dnešní doby pro novou ideologii bych přirovnal k počátku 50. let minulého století.

Jak se projevuje nová (opresivní) ideologie?

Dnešní ideologie se od té komunistické v mnohém neliší. Jistě, alespoň prozatím nemá charakter brutální a násilný, zatím nemá své koncentrační tábory a internační lágry, tváří se mírumilovně, klade si všeobecně akceptovatelné cíle budování dobra, tvrdí o sobě, že je nediskriminační, že jejím cílem je napravit nerovnosti uvnitř společnosti. Proto jsou to zejména mladí lidé, mající přirozený sklon k idealizaci reality, vnímající svět kolem sebe naivně přívětivě, chtějící revoltovat proti světu svých rodičů a mající tendence ze všech špatností tohoto světa své rodiče obviňovat, živnou půdu a vnímavými příjemci nové ideologie.

Jak se ona nová ideologie jmenuje?

Jednotný název pro ni zatím nemáme. Boj s ní by byl mnohem snadnější, kdybychom ji mohli nazvat tak přesně, jak umíme nazvat fašismus, nacismus nebo komunismus. Je to, mimo jiné, dáno i tím, že ona nová ideologie nemá svého jediného ideologa. Ukradla nám posvátná slova liberální a demokracie. Pod pláštíkem liberální demokracie se skrývají agresivní myšlenková pařeniště environmentalismu, multikulturalismu, genderismu, feminismu, politická korektnost, dirigismus, exploze lidských práv (na úkor práv občanských) atd.

Stejně jako marxismus – leninismus se i tato ideologie nazývá vědeckou a kdo o její vědeckosti pochybuje, je považován za hlupáka. Kdo dnes tvrdí, že původcem „vědecky dokázaného“ globální oteplování není člověk, je považován za tmáře. Za vědu jsou dnes považována genderistická a feministická studia. Každá „pořádná“ universita už má svoje katedry a své přednášející těchto pseudovědeckých doktrín.

Stejně jako nacismus dělil společnost na rasy, stejně jako komunismus dělil společnost na třídy, i tato nová ideologie dělí společnost na antagonistické vrstvy.

  • Kdo nebojuje za záchranu planety, je nepřítel.
  • Kdo nesdílí klimatickou nouzi, je proti planetě.
  • Kdo věří v přirozené dělení společnosti na muže a ženy, podporuje nerovnosti.
  • Kdo se domnívá, že vztah muže s mužem, nebo ženy se ženou sice může existovat, stát takovým vztahům však nemá vycházet aktivně vstříc, je netolerantní homofob.
  • Kdo věří v národní stát jako dědictví našich předků, který jsme povinni hájit a předat našim dětem, je nacionalista. 
  • Kdo tvrdí, že neexistuje žádný nárok opravňující masovou migrační invazi do našeho civilizačního prostoru, je považován za xenofoba.
  • Kdo nepodporuje sdílení majetku, je pro zlý kapitalismus.
  • Kdo nepodporuje odstranění sochy maršála Koněva, je proruský agent.
  • Kdo odmítá v Rusku vidět pouze „říši zla“, je v důsledku prosovětský komunista.
  • Kdo připouští, že z pěti dnes největších světových přístavů se tři nachází v Číně, kolaboruje s čínskými komunisty.
  • Kdo kritizuje evropské elity a bruselskou byrokracii, je proti míru na evropském kontinetu.
  • Kdo respektuje výsledky svobodných voleb a z nich vzešlé autority, není demokrat (podle Milionů chvilek pro demokracii)

Nacisté bojovali za čistotu rasy, komunisté bojovali za mezinárodní solidaritu dělnicko-rolnické třídy,[3] dnešní euro-zeleno-pirátská ideologie bojuje za rozvrácení tradiční liberální společnosti a dělí společnost na ty „pro planetu“ a ty „proti planetě“. Sledování, ostrakizace, represe, personální postihy a moderní formy internace budou následovat. Ostatně, už dnes jsou tu zase témata, která není „salonfähig“ říkat. Už nyní je téměř vyloučené v médiích obhajovat jiné, než ty „správné“ názory. Už nyní tu zase máme uměleckou avantgardu, která má těm „hloupým“ nalít do hlavy, co je správné. Už nyní není leckterým lidem „zapotřebí“ si „pálit prsty“.

A co s tím?

Záleží samozřejmě na tom, jakou kvalitu změny bychom si přáli. My si přejeme návrat plnokrevné funkční demokracie založené na svobodných volbách a respektu k jejich výsledkům, nebo si můžeme přát svět podle euro-zeleno-pirátských Milionů chvilek pro demokracii.

Já osobně však žádný společenský zvrat k lepšímu nečekám. Žádnou společenskou poptávku po takovém zvratu necítím a nevidím. Existující politické strany žádnou programovou kultivaci odporu proti agresivně a velmi rychle nastupující euro-zeleno-pirátské totalitě nepěstují. Politickým stranám nevadí, že témata politické diskuse vnášejí neziskové a nevládní spolky ve spolupráci s médii. Naopak, nové totalitě podléhají, podvolují se jí, přijímají ji. Politické strany zcela podlehly mantře, že „patříme na Západ“, aniž by si uvědomily, že nová totalita nepřichází z Východu, ale ze Západu. Pravicové strany si pohodlně zúžily boj za svobodu na boj proti komunistům, po kterých fakticky už pes neštěkne. V tomto kontextu není přesvědčivějšího důkazu ideového kolapsu dnešních tzv. konzervativních stran.

Nová ideologie nesvobody je plná energie, je atraktivní, je nezdiskreditovaná. Veřejnost si nechala vnutit představu, že hlavními problémy doby jsou Babiš a Zeman. Čeká nás dlouhý pochod. Ale i tak to stejně ti „chvilkaři“ s námi nebudou mít tak lehké.

Ivo Strejček, Institut Václava Klause, Žofín, 17. 11. 2019



[1] Teze k vystoupení, Praha, Žofín, 17. 11. 2019

[2] Nic nám neříkal projev Toma Haydena The Port Huron Statement pro hnutí Studenti pro Demokratickou Společnost, málo jsme se věnovali podstatě univerzitních revolt v Americe a západní Evropě – těch revolt, jejichž studentskými vůdci byli později tak nechvalně vyhlášení politici typu Daniel Cohn-Bendit, Jo Leinen, Joschka Fischer nebo zejména Alfred Willi Rudolf „Rudi“ Dutschke, nemající sice v oblibě NDR, odkud 1961 utekl, zato obdivující Velkou říjnovou socialistickou revoluci v Rusku a její představitele Trockého či Bucharina. Tito levičáci hlásali revoltu proti (podle nich zastaralé) kapitalistické společnosti a vybízeli k „dlouhému pochodu institucemi směrem k získání moci“, což považovali za způsob jak přeměnit společnosti k obrazu svému.

[3] Marxismus pojednává o tom, že příslušníci diskriminovaných tříd (!) z různých zemí mají být navzájem solidární v třídním boji. Nikoliv v tom, že mají být do Evropy sestěhovány davy migrantů, kteří si v našem civilizačním prostoru nárokují právo pobytu. Ti, kteří jsou nositeli nové ideologie, nemají s marxismem nic společného. Jsou to na jedné straně lidé hlásící se k postojům pravicových liberálů (z TOP 09), kteří se nominálně vydávají za konzervativce – konzervativci ale nejsou, a je to ta část levice, která je pokrokářská (a která sráží preference socialistických stran po celé Evropě). K té nepatří „staří socialisté“ jako je Jaroslav Foldyna, ale noví socialisté jako jsou Valachová, Maláčová, Dienstbier, Petříček a další.

1. 9. 2020 11:13

Prezident Václav Klaus, který je velice znepokojen současnou destrukcí a společenskou krizí Západu, pohovoří s občany Kladna k vydání nové knihy jeho institutu "Sebedestrukce západu". Jeho přednáška se uskuteční 3. září 2020 od 18 hod v Hotelu Kladno.  Moderátorem večera je člen naší redakční rady a ředitel Literární sekce Kulturní komice ČR, publicista a hudebník Petr Štěpánek. Akce D.O.S.T., která setkání pořádá zve všechny občany na tuto zajímovaou debatu. Ve společenském vývoji západního světa došlo podle prezidenta Klause k závažnému negativnímu posunu, který svými důsledky znamená a zejména bude znamenat novou kvalitu našich životů. V poslední době se neustále zabýváme zdánlivě jednotlivými tématy jako jsou rostoucí regulace trhu, nezastavitelná evropská centralizace, klimatické inženýrství a jeho ekonomické náklady, masová migrace, multikulturalismus, pokrokářství, genderismus. Sledujeme nebezpečný vývoj ve Spojených státech amerických a v mnoha dalších zemích západního světa.

20. 6. 2020 11:56

Dost často se v posledních dnech skloňuje termín rasismus a vůbec existence různých ras. Souvisí s ním také zásadní otázka, kdo nejvíce tento rasismus vyvolává a přiživuje. Překvapivě dojdeme k závěru, že jsou to elity stojící na pozicích liberální demokracie a neomarxistických postojů (rozhodně to není lidové hnutí sociálně slabých černochů). V praxi se oba dva tyto proudy překrývají a doplňují, až nezaujatý pozorovatel může dojít k závěru, že se jedná o dvě strany téže mince. V hlavách těchto blouznivců vyvolávajících nové kulturní revoluce, revolty a násilné protesty jsou extrémní postuláty, které však hlásají okázale vyslovené rasistické teze, kdy nutí bílou majoritu se omlouvat za to, že je bílá. Máme se klanět černochům a prosit za odpuštění (za co?). Zajímavé je, že o Indiánech, Aboridžincích a dalších původních obyvatelých taktně mlčí.

27. 4. 2020 7:31

Co Vám hvězdy nadělily v  měsíci květenu 2020...

27. 3. 2020 13:51

Globální epidemie koronaviru nám krom jiného přinesla také odhalení charakterů některých našich bližních. Jejich sobectví a zbabělost je do nebe volající. Ukázkovým příkladem je komediant a principál Jan Hrušínský, který vykřikuje do světa, že kvůli vládě chcípne hlady. Směje se mu celá republika. V protikladu k tomu vystupuje hrdinství zástupu bezejmenných hrdinů pracujících v profesích policistů, zdravotníků, vojáků, prodavačů, řidičů MHD, celníků, pracovníků doručovacích společností a mnohých dalších. Tisíce odhodlaných dobrovolníků také vypovídá o odvaze a statečnosti naší společnosti. V mnohém připomínají Angličany během náletů na Londýn za II. světové války. Český národ opakovaně prokázal, že v těžkých dobách vyniká svou schopností improvizace, kdy odkojen školou Ládi Hrušky hravě nalezne náhražky a substituty pro cokoliv. Odborníci se nestačí divit a laici žasnout. A tak se vesele šijí roušky pro ostatní bez ohledu na vlastní pohodlí a riziko. A s koronavirem se také Češi vypořádají po svém. V prvé řadě s humorem. Tolik vydařených vtipů a anekdot jako v této době, jsem už dlouho nezažil. Pevně věřím tomu, že i skutečný virus se podaří porazit také díky fištrónu českých vědců.

3. 3. 2020 11:30

Od přijetí první československé Ústavy z roku 1920 (zák. č. 121/1920 Sb.) která nahradila do té doby platnou tzv. prozatímní ústavu z roku 1918, uplynulo 100 let. Dílo tvůrců Antonína Švehly, Jiřího Hoetzela a Františka Weyra obsahovalo 6373 slov obsažených ve 134 paragraf uspořádaných v šesti hlavách. Národní shromáždění československé se ústavou zabývalo na 125. a 126. schůzi, kdy nejprve v pátek 27. února 1920 parlament projednal zprávu ústavního výboru o ústavě (125. schůze). Další den mělo následovat schválení ústavy, ale jednání, které bylo zahájeno v sobotu v 8:30 hod. se protáhlo. Bylo přerušeno ve 23:55 hod. v sobotu večer. Pokračování jednání započalo v neděli 29. února ve 12:43 hod. 126. schůze byla formálně ukončena až ve 3:35 hod. v pondělí 1. března 1920. Přesto se s Ústavou jako rozhodující datum pojí 29. únor 1920.

26. 2. 2020 13:21

Pravda zase prohrává! CENZURA bruselských úředníků už dosahuje NEUVĚŘITELNÝCH ROZMĚRŮ! Stanislav Brunclík, kterého určitě znáte z TV NOVA, natočil skvělý a pravdivý dokument o Evropské unii, film PRYČ Z EU. Ukazuje v něm pravdu o EU. Jenže právě tu se Brusel snaží UMLČET! Dokument nepustili do kin!!! Nedá se odvysílat v televizi!!! Je v něm totiž PRAVDA, která se Junckerovi, Merkelové, Macronovi a spol. nehodí do krámu. Jediná šance jak dostat dokument mezi lidi je posílat si ho jako samisdat  mezi sebou. Premiéra dokumentu musela proběhnout v utajení jako za komunismu Havlovy hry. Máme k němu na štěstí přístup a můžeme se o něj s vámi podělit. Jsme přesvědčeni, že všichni mají právo znát pravdu. DOKUMENT SI MŮŽETE PUSTIT ZDE: www.pryczeu-film.cz

13. 2. 2020 7:55

Prodloužení lhůty z 30 na 45 dní na zadržování nadměrných odpočtů na DPH ještě více zkomplikuje život  podnikatelům, který je  již i tak zkomplikovaný premiérovými EET pokladnami. Poslanci ODS navrhovali zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun obratu, aby  alespoň malým podnikatelům od zbytečné byrokracie ulevila, což samozřejmě vládní koalice odmítla. Zeptali jsme se proto ekonomického experta ODS, dvojnásobného inženýra ekonomie Jana Skopečka zda má podle něj vláda právo zadržovat tolik dní peníze podnikatelů v rozpočtu a  zda překročení limitu pro povinnou registraci k DPH neznamená pro malé podnikatele a živnostníky obrovský nárůst jejich administrativních povinností. Pan poslanec Skopeček nám sdělil: „Schválením daňového řádu dnes vláda znovu utáhla šrouby svobodnému podnikání v naší zemi. Přes proklamace, jak nový daňový řád vede k elektronizaci a jednoduššímu plnění daňových povinností, budou zavedena opatření dále zhoršující život podnikatelů. Zejména prodloužením lhůty na zadržování nadměrných odpočtů z 30 na 45 dní si vláda dělá z podnikatelů poskytovatele bezplatného kontokorentního úvěru. Toto opatření zhorší cash-flow podnikatelů a firem. Peníze, které státu nepatří, by měly být co nejdříve zpět u podnikatelů, aby mohli dál rozvíjet svoje podnikání.“ 

Právě přítomno: 1101 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %