Pocta Michelangelovi (1475-1564) Doporučený

  • pátek, srp 01 2014
  • Napsal(a)  Eva Kolerusová
Stvoření Adama na stropě Sixtinské kaple Stvoření Adama na stropě Sixtinské kaple archiv NG

 

 

 

 

V letošním roce si připomínáme 450 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších světových umělců – Michelangela Buonarrotiho. Italský sochař, malíř, architekt a básník vytvořil dílo, které patří k vrcholům renesančního umění. Jeho originalita a hluboký psychologický obsah otevřely cestu manýrismu a modernímu umění. I dnes obdivujeme dokonalost jeho sochařského umu, bravuru a energii jeho kreseb, lehkost umělcova koloritu i prostou monumentalitu jeho architektury.

 

         Michelangelo se narodil 6. března 1475 v Caprese poblíž Arezza, avšak rodina se brzy vrátila do Florencie, která se na dlouho stala jeho domovem. Umělecké školení získal v dílně Domenica Ghirlandaia a také studiem antického sochařstvím v bohatých medicejských sbírkách. Mocný vladař Lorenzo Magnifico si záhy všiml talentu mladého umělce a začal jej podporovat. S Florencií je Michelangelo spjat řadou významných děl, které vytvořil jak pro Mediceje, tak pro republiku či soukromé objednavatele. Monumentální socha Davida je dodnes ikonou Florencie.

        Druhým nejvýznamnějším působištěm umělce se stal Řím. Papežské sídelní město nabídlo Michelangelovi mimořádné zakázky, v nichž dokázal obstát způsobem, jenž předčil všechna očekávání. Sousoší Piety ve Svatopetrské bazilice, malířská výzdoba Sixtinské kaple, náhrobek papeže Julia II., přestavba vatikánského chrámu či proměna Kapitolského náměstí jsou zcela zásadní umělecké počiny, které patří právem k tomu nejdůležitějšímu, co chtějí návštěvníci Věčného města vidět. Umělcův plodný život vyhasl v požehnaném věku osmdesáti devíti let 18. února 1564. 

Michelangelova tvorba sklízela obdiv již mezi současníky. Umělci z Itálie i Záalpí přicházeli obdivovat a studovat jeho díla.  Např. strop Sixtinské kaple označil Giorgio Vasari  přímo za „Akademii kresby“, protože snad všichni umělci pobývající v Římě mířili k Michelangelově fresce, aby kopírovali jeho slavné postavy a později inspiraci využili ve své práci. Umělcova tvorba se těšila také velkému zájmu rytců, kteří známá díla převáděli do mědirytu či leptu. Grafické listy rychle šířily Michelangelovy novátorské kompozice i jednotlivé figurální motivy. První grafická reprodukce nástěnné malby  ze Sixtinské kaplevznikla v roce 1543, tedy pouhé dva roky po dokončení fresky, a do konce 16. století jich známe již patnáct od rozličných autorů
a v různých rozměrech. 

Komorní výstava Národní galerie ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech připomíná  od 15. 7. - 19. 10. 2014 tvorbu tohoto italského umělce zprostředkovanou grafickými listy jeho současníků i rytců pozdějších generací. Kromě světově známých děl, jakými jsou např. Medicejská kaple z baziliky San Lorenzo ve Florencii - zobrazená na rytinách proslulého nizozemského rytce Cornelise Corta, nebo pohledy na chrám sv. Petra či motivy ze Sixtinské kaple ad. jsou představeny také grafické listy zobrazující umělcovu intimnější tvorbu. Rytiny Nicolase Béatrizeta a Giulia Bonasone z poloviny 16. století reprodukují  některé z kreseb, které Michelangelo vytvářel pro své nejbližší: přítelkyni Vittorii Colonnu a Tommasa Cavalieriho. Z mistrova bohatého odkazu čerpali rovněž barokní umělci, hold mu však skládá i umění 19. století a mnozí moderní tvůrci. Výstava představuje také několik pozdějších grafických listů, mezi nimi velmi působivý portrét italského umělce, který vytvořil grafik českého původu Emil Orlik v roce 1913. 
Autorkou výstavy je Blanka Kubíková.

Expozice bude veřejnosti otevřena do 19. října, každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin. Na podzim bude připravena komentovaná prohlídka s autorkou výstavy.

 

 

 

Číst 3307 krát
Ohodnotit tuto položku
(2 hlasů)
Zveřejněno v KULTURA

Tištěná revue

Další ukázky ZDE

Pomozte dětem

Život detem

PROTIPROUD

 

VIDEO ZPRÁVY

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

STRAŠIDLA ZE ZÁLESÍ

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %