Fragmenty - KŘESŤANSTVÍ - náboženství lásky, ISLÁM ideologie smrti
IVO STREJČEK, Institut Václava Klause

IVO STREJČEK, Institut Václava Klause

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
3. 8. 2020 10:14
Německo už celá léta rozhoduje o všem, co se stane v EU. Je proto nutné si všímat velmi bedlivě a s mimořádnou ostražitostí, co se bude v půlroce oficializované nadvlády Německa nad EU od 1. 7. 2020 s EU dít. Připomeňme: Když se 1. ledna 2007 Německo (s kancléřkou Merkelovou v čele) ujímalo předsednictví, fanatičtí eurofederalisté vkládali v tento okamžik všechny své naděje. Deprivovaní (pro ně zdrcujícími) výsledky referend v Nizozemí a Francii o tzv. evropské ústavě, doufali, že Německo najde cestu, jak vizi evropského superstátu vrátit do hry. Nemýlili se. Merkelová, s hospodářskou a politickou silou Německa v zádech, spustila proces, ve kterém se podařilo obejít a ignorovat dokonce i vůli francouzských a nizozemských voličů. Na konci německého předsednictví byl podpis tzv. Lisabonské smlouvy (fakticky jen v drobnostech pozměněné původní smlouvy o evropské ústavě).
26. 7. 2020 11:39
V Bruselu, pod taktovkou německého předsednictví, probíhal čtyřdenní summit hlav členských států EU. Navenek, „pro publikum“, řešil dvě otázky: jak bude konstruován rozpočet EU na budoucích sedm let, jak vysoké budou povinné příspěvky jednotlivých členských států, a jak bude nastaven poměr dotací a půjček z tzv. fondu New Generation EU. Dohromady se tak „vyjednávalo“ o rozdělení necelých 2 bilionů eur! Bylo by vážnou chybou nechat se zmást politickými stanovisky, že podstata bruselské debaty byla výhradně „technická“, že šlo pouze o to, kolik si která země z balíku peněz „utrhne“ – jak se chvástá premiér Babiš, že šlo pouze o vyjednání poměru mezi dotacemi (nevratné peníze) a půjčkami (které budou muset členské státy splatit).
29. 6. 2020 12:46
Prezident Václav Klaus, na pozvání Okresní hospodářské komory, vykonal dne 25. června 2020 pracovní návštěvu Olomouce. V první části programu se v budově Moravské vysoké školy setkal s řediteli základních, středních a vysokých škol města Olomouce. Devadesátiminutová, nesmírně zajímavá a živá diskuse, se dotkla, mimo jiné, následujících témat: nepřijatelné snižování úrovně vzdělávání; nadměrná a stále narůstající byrokratizace ve školství; rigidita rozhodování ministerstva školství; krize učňovského školství; diskuse o obsahu a úrovni maturitních zkoušek v ČR (včetně všeobecné podpory maturitě z matematiky). Odpolední program začal setkáním a diskusí s vedením Fakultní nemocnice v Olomouci. Kromě aktuální debaty o medicínském zvládnutí koronavirové epidemie, vysvětlil ředitel nemocnice Roman Havlík i způsoby, kterými se jeho nemocnici daří nabízet vysokou kvalitu nemocniční a medicínské péče a současně racionálně hospodařit s přidělenými finančními prostředky.
5. 3. 2020 13:40
V sousedním Slovensku proběhly parlamentní volby. Slovensko je pro nás sice zahraničím, ale zahraničím mnohem bližším než jakýkoliv jiný sousední stát. Přestože českému pozorovateli nepřináleží vynášet soudy nad tím, jak a proč se slovenský volič rozhodoval, z pohledu kulturní a historické blízkosti obou národů, vzájemné lidské provázanosti i síly hospodářských vztahů je na místě analyzovat výsledky tamních voleb pečlivěji než v kterémkoliv jiném státě. Po listopadu 1989 hledala většina slovenské politické reprezentace cesty, jak dosáhnout vzniku samostatného slovenského státu. Opírala se o většinovou podporu slovenské veřejnosti, která si (z různých důvodů) přála odchod z československé federace. Slováci toužili po vlastní suverenitě intenzivně a tehdejší jednoznačný vítěz voleb na Slovensku Vladimír Mečiar jim samostatnost s realisticky jednající českou stranou, reprezentovanou vítězem voleb v české části federace Václavem Klausem, vyjednal.
7. 1. 2020 13:15

První prosincový den 2019 převzala vládu nad Evropskou unií dvojice politiků, kteří hlasitě a sebevědomě naznačují, že se nám po jejich předchůdcích Junckerovi a Tuskovi bude snad i stýskat. Předsedkyní Evropské komise se stala Němka Ursula von der Leyenová a prezidentem EU bývalý belgický premiér Charles Michel. Charles Michel je profesionálním politikem. Radním se Michel stal ve svých osmnácti letech, členem místní vlády když mu bylo dvacet čtyři, premiérem ve svých třiceti devíti letech. Jinou práci než politiku nikdy nedělal. V polovině listopadu, ještě před tím, než se formálně ujal funkce, Michel vystoupil na půdě University v Amsterodamu (studoval tam totiž šest měsíců v rámci programu Erasmus a na tento pobyt je „pyšný“) s projevem, ve kterém zcela otevřeně vyjádřil priority svého prezidentování. Prohlásil, že „dnešní klimatická změna ohrožuje naši samotnou existenci“ a proto „musíme přeřadit na vyšší rychlost“, neboť „musíme vést a inspirovat ostatní k tomu, aby jednali“. Ve své „klimatické“ fanatičnosti si bude Michel velmi rozumět s novou předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou.

5. 4. 2019 9:42

Brusel slaví, neboť výsledkem brutálního tlaku, který vyjednavači EU v průběhu procesu přípravy smlouvy o odchodu Velké Británie z EU na britské politiky vyvinuli, byl text, jehož obsah musela Dolní sněmovna britského parlamentu drtivou většinou odmítnout. EU vědomě a bezohledně zatlačila Velkou Británii do politicky i společensky obtížně řešitelné situace. Je sice pravda, že si britská vláda v čele s premiérkou Mayovou dlouhodobě počínala nerozhodně a nejasně, jako by sama nevěděla, kam ve vyjednávání směřovat, čímž pozici Bruselu pouze posilovala. Rozhodující však je, že si EU přátelský rozchod (jak o něm neustále káže) nepřála a neudělala nic, čím by takovému rozchodu pomohla. Hlavní důvody byly dva: ponížit Velkou Británii za facku, kterou jí voliči svým rozhodnutím opustit EU uštědřili, a svou nekompromisností a bezohledností vůči Velké Británii vyslat zastrašující signál dovnitř EU.

31. 1. 2019 12:50

Brusel slaví, neboť výsledkem brutálního tlaku, který vyjednavači EU v průběhu procesu přípravy smlouvy o odchodu Velké Británie z EU na britské politiky vyvinuli, byl text, jehož obsah musela Dolní sněmovna britského parlamentu drtivou většinou odmítnout. EU vědomě a bezohledně zatlačila Velkou Británii do politicky i společensky obtížně řešitelné situace. Je sice pravda, že si britská vláda v čele s premiérkou Mayovou dlouhodobě počínala nerozhodně a nejasně, jako by sama nevěděla, kam ve vyjednávání směřovat, čímž pozici Bruselu pouze posilovala. Rozhodující však je, že si EU přátelský rozchod (jak o něm neustále káže) nepřála a neudělala nic, čím by takovému rozchodu pomohla. Hlavní důvody byly dva: ponížit Velkou Británii za facku, kterou jí voliči svým rozhodnutím opustit EU uštědřili, a svou nekompromisností a bezohledností vůči Velké Británii vyslat zastrašující signál dovnitř EU.

11. 1. 2019 14:31

V nedělním pořadu televize Prima Václav Klaus na otázku o hlavních ohniscích zvýšeného mezinárodního napětí ve světě odpověděl, že je „Ukrajina ponoukána politickými elitami Západu, včetně našich, aby co nejvíce provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci“. Ukrajinský velvyslanec v České republice reagoval vzkazem na svém twitterovém účtu otázkou: „Znamená jeho [Václava Klause] vyjádření souhlas s těmi, kdo si myslel, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval ‚opatrně a střízlivě‘ uvažujícího Hitlera?“.

Právě přítomno: 1070 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %